Je mi líto, že se musím krátce před svým odchodem z redakce Reflexu veřejně vyjadřovat k tvrzení, která o mě na Internetu šíří jeho bývalý redaktor Ivan Brezina. Sám mne dokonce vyzval, abych se hájil a napsal odpověď na jeho plivanec z Neviditelného psa. Dobrá tedy, tady je.
Ivan Brezina mi v komentáři s výmluvným názvem Nezávislý šéfredaktor? vyčítá, že v internetovém sloupku Nezávislý novinář? na webu Reflex.cz kritizuji redaktora deníku Právo Jiřího Ovčáčka za to, že krátce po odchodu z marketingového oddělení ČSSD nastoupil jako řadový redaktor do vnitropolitické redakce tohoto deníku. A že to považuji vzhledem k náplni práce redaktora Ovčáčka za neetické a velmi nešťastné.
Ivan Brezina píše, že každému měřím jinak, protože jsem ve stejném nebo jiném sloupku (ano, šlo o internetový sloupek, nikoli článek v tištěném Reflexu, jak tvrdí Brezina) nekritizoval profesní minulost současného šéfredaktora Reflexu Pavla Šafra. Tedy to, že kdysi vlastnil PR agenturu, která pracovala pro Občanskou demokratickou alianci (ODA). Ale v tom se velmi mýlí.
Chtěl bych vidět Ivana Brezinu, jak veřejně kritizuje svého vlastního nadřízeného za jeho dřívější profesní aktivity a domnívá se, že si tím nijak neohrozí svoje pracovní místo. Já se o svoje pracovní místo bát nemusím, v Reflexu jsem podal výpověď již v červnu (tedy před příchodem Pavla Šafra do redakce) a končím zde k 30. srpnu. Což si mohl Ivan Brezina přečíst kdekoli na Internetu nebo v mediálních rubrikách různých novin a časopisů.
Ani odchod z redakce Reflexu mi ale nezavdává příčinu, proč bych měl veřejně rozebírat profesní minulost jeho současného šéfredaktora, kterou beztak všichni znají. Prostě mi to přijde lidsky nefér. Dokud jsem zaměstnancem vydavatele Reflexu a podřízeným Pavla Šafra, nebudu poškozovat ani jméno titulu, ani jeho šéfredaktora.
Ivan Brezina sám moc dobře ví, a ve svém sloupku to zmiňuje, že jsem před dvěma lety dělal s Pavlem Šafrem, tehdy odcházejícím šéfredaktorem MF Dnes, poměrně rozsáhlý rozhovor, ve kterém se ptám na jeho PR minulost. Část rozhovoru vyšla v mediální rubrice Reflexu, celý text pak na tomto webu. Rozdíl mezi Šafrem a Ovčáčkem je jasný, a myslím, že dochází i Ivanu Brezinovi. Zatímco Ovčáček ještě před několika měsíci pracoval v Lidovém domě a dnes píše o ČSSD jako nezávislý novinář v deníku Právo, Šafrova PR agentura pracovala počátkem devadesátých let pro ODA, dnes již zaniklou stranu, která v posledních letech dožívala v křečích a politickou scénu nijak neovlivňovala.
Ivan Brezina by měl vědět, že jsem nikdy neměl problém psát o minulosti svých nadřízených. Možná mu unikl článek Ach my antikomunisti z května loňského roku, v němž jsem rozebíral komunistickou minulost známých českých novinářů, šéfredaktorů a vydavatelů, tehdejšího šéfredaktora Reflexu Petra Bílka a generální ředitelku vydavatelství Ringier ČR Libuši Šmuclerovou nevyjímaje.
Ivan Brezina a zamindrákovaní anonymové pod jeho sloupkem na Neviditelném psu by měli vědět, že jsem změnil svůj názor na televizní revoluci v roce 2000 a snad jako jediný novinář tento svůj omyl přiznal v rozsáhlém článku Poučení z krizového vývoje přímo v tištěném Reflexu.
Ivan Brezina by měl vědět, že když mu odpovím na soukromý e-mail, neměl by jako správný novinář obsah této zprávy zveřejňovat, aniž by se mne zeptal a získal k tomu souhlas. Ivan Brezina je podle mne zaujatý, protože mu kdysi Pavel Šafr nabídl lepší plat v Lidových novinách, kam odešel z Reflexu, a poté se spolu rozešli ve zlém, takže teď píše pro jistý pánský časopis a dodnes se z toho pořádně nevzpamatoval.
Na rozdíl od Ivana Breziny dokážu přiznat svoje chyby, a že jich při té produkci článků bylo hodně. Nikdy jsem neměl problém uvést věci na pravou míru – s výjimkou několika lobbyistů, kteří na novináře nevybíravě útočí. Reflex mi dal hodně a bude mi chybět, ale odchodem z jeho redakce se mi nehroutí svět. Bylo to bezvadných pět let, poznal jsem skvělé lidi, hodně jsem na sobě zapracoval.
Ivan Brezina tohle nepochopí a bude dál psát svoje pomýlené komentáře na weby, kde se scházejí zamindrákovaní politruci, co se nedokáží pod svůj názor ani podepsat. Ivan Brezina by mi nestál za tento sloupek, pokud bych za měsíc neodcházel z Reflexu a neměl pocit, že to jediné, co bych nechtěl, aby po mě v souvislosti s tímto časopisem zůstalo, byl ubohý komentář slabocha, který si neumí vyřizovat účty přímo s tím, s kým si je vyřídit má.
Mějte se tu pěkně.
