Černá díra, draci a technokracie

Urychlovač připravují tisíce vědců a techniků už čtrnáct let a pro laika, například pro mě, je to čirá scifi: jakési obří přístroje budou proti sobě v podzemních chodbách vymršťovat protony rychlostí blízkou rychlosti světla. Experimenty prý pomohou odhalit dosud neznámé věci o struktuře hmoty, včetně toho, jak to vypadalo malou chviličku – méně než deset mikrosekund - po velkém třesku. Samozřejmě se tu pracuje s Higgsovými bosony, kvark-gluonovým plazmatem a jeho částmi, tzv. „podivnůstkami“. Celé to zatím stálo asi osm miliard dolarů.
A nyní si přijdou nějací dva chlapíci a řeknou, že to zničí svět. Kvůli úspoře nákladů to zažalují v Honolulu a nejenom, že se tím soud zabývá, ale věnují tomu vážnou pozornost New York Times i řada vědců. V principu totiž není úplně jasné, co takový průlomový experiment může způsobit. Jeden z jeho obhájců to ironizuje takto: „Vzhledem k povaze kvantové fyziky existuje určitá pravděpodobnost téměř čehokoli, existuje tedy například i velmi malá pravděpodobnost, že urychlovač vytvoří draky, kteří nás snědí.“
Jakkoli je bizarní, podání žaloby vítám. Prostě je to v principu divné, že si nějaká dobře organizovaná mezinárodní skupina vědců a expertů staví takové obří podzemní centrum, jehož fungování rozumí zase jen oni sami. A to za dost velké peníze. A mimo veřejnou kontrolu. To je ukázkový příklad technokracie. Každý drobný chudák musí složitě prokazovat, že jeho drobná stavba neohrozí životní prostředí, například nepoškodí nějakou žábu nebo kapradinu. Nechť tedy sjednocení experti prokážou, že nevyrobí černou díru. Srozumitelně.
Draky bych jim toleroval. S těmi se dá za určitých okolností domluvit.