Česká televize bude moci i po Novém roce vysílat reklamu a část takto získaných peněz půjde do Státního fondu na podporu kinematografie. Na karlovarském filmovém festivalu se na tom dohodli zástupci českých filmařů a premiér Mirek Topolánek. Prý to je lepší řešení než loňské „záplatování“ přímou dotací 100 milionů korun ze státního rozpočtu.
Souhlasím. Místo jednoho sta milionu korun dostanou filmaři rovnou dvě stě nebo tři sta. Reklamu v ČT má zachovat novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která má řešit hlavně „bezproblémový“ přechod na digitální vysílání. Což je tak trochu naivní představa po všech těch pokusech o rychlou a bezbolestnou digitalizaci.
Topolánek s filmaři si to představují následovně: novela zruší zákaz reklamy v ČT, ke kterému by podle současného zákona došlo od 1. ledna 2008. Všechny programy ČT by mohly denně vyčlenit až půl procenta vysílacího času reklamě, ale tyto časy by se nemohly kumulovat na jeden program. Jinými slovy, nemohlo by se dít to, co dnes, kdy si ČT může sečíst povolené limity reklamy a reklamní bloky odvysílá na nejsledovanějším kanálu ČT 1.
Zisky z prodeje reklamních časů by nešly na účet ČT, ale větší část by putovala do fondu na podporu digitalizace (z něhož by ale mohla čerpat i ČT), menší na podporu české kinematografie. Je to prý systémovější řešení než jednorázové dotace, a pomůže překlenout období, než vláda a Parlament přijmou nový zákon na podporu české kinematografie.
Reklama v ČT by měla zůstat až do vypnutí analogového vysílání, které může nastat 10. října 2010 (podle některých optimistů), ale může se posunout až na rok 2012 (což je mnohem reálnější), nebo na léta 2015 (termín, po kterém se v Evropě začnou místo analogových frekvencí chránit digitální kmitočty a veškeré vzájemné rušení půjde na vrub analogového vysílání) a 2017/18 (konec licencí pro analogové vysílání Novy a Primy). To je docela velké časové rozpětí.
Nový „filmový“ zákon by měl platit od roku 2009 a počítá se v něm se speciálním zdaněním příjmů komerčních televizí z prodeje reklamních časů. Část zisků televizí by opět putovala do Státního fondu na podporu kinematografie. Minimálně rok by tedy filmaři čerpali z peněz komerčních i veřejnoprávní televize. Abychom věděli, o jakých cifrách se bavíme - kromě průměrných 200 milionů korun ročně od ČT by v případě Novy a Primy, pokud by prošla ona zamýšlená dvě nebo tři procenta ze zisku, šlo o dalších 120 až 200 milionů korun.
Filmařům zůstává i „desátek“ z každé vstupenky do kina a uvažuje se o přísném, 25% zdanění distribuce pornofilmů, což by mělo taky přispět do fondu na podporu kinematografie. Skvělé! Dohromady by si měli filmaři přijít na 700 milionů korun ročně, takže se zdá, že je čeká bezproblémová budoucnost. Jenom jsem trošku nepochopil nářky před karlovarskou schůzkou s Topolánkem. Slováci a Maďaři prý přispívají svým filmařům mnohem víc než Češi. Přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl nějaký zajímavý slovenský nebo maďarský film a kolik se jich k nám vlastně dostalo. Kolik maďarských a slovenských filmů za poslední léta bojovalo o Oscara?
V Česku se ročně natočí až dvě desítky filmů. Kde na ně filmaři berou, když si tak stěžují, že nemají peníze? Kolik z těchto filmů si na sebe vydělalo v běžné distribuci? Jak to, že to celé ještě funguje, když na ně přispíváme míň než Slováci a Maďaři? Ale možná jsem jenom nechápavý a nevidím to tou správnou optikou.
