Jak jsem se stal aktivistou | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jak jsem se stal aktivistou

JAN POTŮČEK13. května 2007 • 00:32
Jak jsem se stal aktivistou

V pátek jsme se společně s Jiřím X. Doležalem pokusili zamezit nehumánní blokádě hraničního přechodu Dolní Dvořiště/Wullowitz, který obsadila skupinka rakouských a německých protiatomových aktivistů. Dopředu jsme informovali kolegy novináře ze všech tří velkých televizí, tisku i rádií. Přesto je potřeba některé mediální výstupy uvést na pravou míru.

reklama

Jak to celé proběhlo? Zhruba s týdenním předstihem mi JXD sdělil, že půjdeme blokovat blokádu. Pokrčil jsem rameny a řekl: Dobrá, proč ne? Plán byl jednoduchý: jestliže si chce pár křiklounů uzurpovat právo mluvit za všechny Rakušany a omezovat volný pohyb motoristů přes většinu hraničních přechodů mezi Rakouskem a Českou republikou, proč bychom jim v tom nemohli zabránit protiakcí, tedy blokádou traktorů připravených k zatarasení hranice?

Opatřili jsme si transparenty s nápisem „RAKUŠANÉ, DODRŽUJTE DOHODY Z MELKU!“, píšťalky, v redakci nafasovali trička, kšiltovky a batohy s logem Reflexu a v poledne vyrazili směr Dolní Dvořiště. O čtyřiadvacet hodin dříve jsem obeslal esemeskami šéfredaktory a ředitele zpravodajství České televize, Novy a Primy s upozorněním, že se pokusíme na nejfrekventovanějším přechodu s Rakouskem zamezit blokádě.

Na rakouskou stranu přechodu do Wullowitzu jsme dorazili krátce před třetí hodinou, tedy těsně před začátkem blokády. Televizní štáby i ostatní novináři nás už úpěnlivě vyhlíželi. Na hranici totiž chcípl pes, bůhví kolikátá blokáda měla probíhat úplně stejně jako mnohokrát v minulosti, a jak nám řekl jeden z televizních reportérů, do Dvořiště se jezdí reportovat pomalu „za trest“.

Jakmile jsme zaparkovali, narychlo jsme stloukli transparenty, JXD vytáhl oranžovo-černou reflexní pásku a naběhli jsme k připravenému náklaďáku, který se už už chystal postavit napříč silnicí. V tom jsme mu ale zabránili, když jsme se postavili před kapotu, roztáhli pásek a mávali transparenty. Rakouští aktivisté s takovým odporem zjevně nepočítali, takže na nás chvíli zírali jako tele na nová vrata, načež se na nás ti nejmilitantnější – organizátorka Gabriele Schweigerová a dva postarší penzisté – okamžitě vrhli.

Paní Schweigerová Jiřímu opakovaně přetrhla pásku, mně se snažil jeden důchodce odebrat a zničit transparent. Jelikož jsme měli od pana šéfredaktora výslovně zakázáno opětovat fyzické násilí, několikrát jsem se transparentem ohnal a pak jsem jednoduše natáhl ruku, co nejvýš to šlo, takže aktivista-skrček neměl šanci – pokud by mě tedy nesrazil na zem. Tento moment se stal nejvděčnější sekvencí pro televizní zprávy na všech třech kanálech, protože poté nás zajistil příslušník rakouské policie a odvedl padesát metrů dál ke svodidlům, kde nás legitimoval.

Ve chvíli, kdy jsme se, obsypáni hroznem novinářů, přesouvali na vyhrazené stanoviště, aktivisté bez větší pozornosti zablokovali hranici přistavenými automobily. Zbytek blokády i naší antiblokády už probíhal poklidně: odděleni od rakouských a německých (na místě bylo více německých než rakouských vlajek!) fanatiků jsme mávali transparenty, JXD pískotem přerušoval antitemelínskou sirénu a proslovy rakouských ekoteroristů, což zpovzdálí sledovali naprosto nechápající korejští turisté z autobusu směřujícího z Vídně do Prahy.

Po dvou živých vstupech pro ČT24 a vypuštění protitemelínských balónků (o nich blíže JXD ve svém sloupku) jsme místo činu opustili, abychom neuvázli v zácpě způsobené uvolněným přechodem. U kolony aut směrem od české strany hranice nás ještě zdržela česká řidička, které rakouští policisté odebrali doklady a uložili pokutu jednadvacet euro za to, že si dovolila narušit blokádu hlasitým troubením. Opodál z jednoho kamiónu žalostně bučely krávy a řidič (rovněž český) proklínal aktivisty, protože neměl dobytek jak napojit a bál se, že krávy blokádu nepřežijí.

Nejtragičtější ovšem byla zjevně hysterická mladá Rakušanka, která vykřikovala z okénka svého automobilu cosi o „kreténských Češích, co dělají problémy na hranici“. Blokáda zřejmě nestála rakouským médiím za takovou pozornost, aby se o ní zmínil i jen bulvární Kronen Zeitung… Ostatně, ve Wullowitzu jsme nezaznamenali žádný rakouský televizní štáb, a to ani veřejnoprávní ORF!

Cestou zpět jsme na Internetu sledovali mediální ohlasy na naši akci. Byly poněkud nafouklé, rakouským policistům například přisuzovaly mnohem brutálnější zásah. Někde se dokonce psalo, že JXD dostal na kokos. Faktem ale je, že antiblokáda neušla pozornosti žádného zásadního tuzemského média, a ještě než jsme se okolo osmé večer spokojeně vrátili do Prahy, mnozí známí i nahodilí čtenáři Reflexu nám poslali podpůrné esemesky.

Mnoho příznivců Reflexu také litovalo, že se antiblokády nemohli zúčastnit. Pro ně máme dobrou zprávu. Rakouští protitemelínští aktivisté tuto středu oznámí termín další blokády. Tentokrát má být delší a dotkne se ještě většího počtu hraničních přechodů. Nechceme zůstat pozadu a tentokrát bychom rádi zapojili i čtenáře Reflexu. Sledujte web a časopis, podrobnosti se dozvíte obratem. Možná přijde i pan ministr zahraničí.

JAN POTŮČEK


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama