Nenažraná Nova a Jandákův rendlík | Reflex.cz
reklama
nahoru

Nenažraná Nova a Jandákův rendlík

JAN POTŮČEK23. dubna 2007 • 01:22

Vysedávání na konferencích o zavádění digitální televize v České republice vyžaduje patřičnou trpělivost. Dva tři roky se na nich mluví stále o tomtéž: jak je stát nepřipravený, vláda má jiné starosti a jak dnešní komerční televize dělají všechno pro to, aby se do éteru nedostala nová digitální konkurence. Přesto se cosi změnilo. Televize Nova pochopila, že digitalizace nemusí být úplně tak zlá, pokud se uchopí „za ten správný konec“ a Vítězslav Jandák objevil satelit.

reklama



Obojí se stalo uplynulý čtvrtek a pátek na mediální konferenci v Českém Krumlově. Generální ředitel televize Nova Petr Dvořák tu oznámil, za jakých podmínek je nejsledovanější televize v zemi ochotná vyměnit svoje současné frekvence, na kterých by se dala vystavět nová digitální síť pro čtyři a více televizních programů, za prostor v této síti. Mezi odborníky se mluví o „kompenzačních licencích“, tedy oprávněních provozovat další programy bez toho, aby se o ně Nova musela ucházet ve veřejném výběrovém řízení před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání.

Kompenzace je skutečně na místě, protože stát po komerčních televizích žádá, aby opustily analogové frekvence, na kterých nyní vysílají a které jim přidělil na určité časové období (v případě Novy do roku 2017), aniž by k takovém odnímání už jednou vydaných frekvencí měl oporu v zákonu. Je to stejné, jako kdybyste si pronajali jediný pozemek vhodný pro pěstování kukuřice v kraji, a pronajímatel by vám dlouho před vypršením smlouvy nařídil, že se musíte uskrovnit, protože na stejném pozemku budou kukuřici pěstovat i vaši konkurenti.

Jasně že se Nově nechce opouštět kukuřičné pole, zvlášť když se o ně zatím dělí jen s Primou a Českou televizí, která ho brzy vyklidí (od příštího roku přijde o možnost vysílat reklamu). Z technologického hlediska je ale digitalizace neodvratný proces a Nova to dobře ví. Navíc se musí dostatečně dlouho dopředu připravit na situaci, která nastane v roce 2017, kdy jí přestane platit současná licence. Tu jí totiž stát už jednou prodloužil, přesně jak to umožňuje zákon z roku 2001, na žádné další prodlužování ale už Nova nemá nárok.

Měla by tedy být patřičně vstřícná. Jestliže se přizpůsobí požadavku státu, vrátí dnešní frekvence a vymění je za právo vysílat v digitální síti a získá za to třeba i bonus v podobě licence pro další program, mohla by se dočkat dalšího (nenárokového) prodloužení (nebo spíš znovuudělení) původní licence. Protože si ale stát stále ještě neuvědomuje, v jak ošemetné situaci by se Nova mohla ocitnout, nechává se touhle televizí vydírat. Jak konkrétně, to ukázal Petr Dvořák na Českokrumlovské mediální konferenci.

Byl to vůbec první veřejně vznesený požadavek ze strany Novy, co se týče podmínek přechodu na digitální vysílání. Žádná jedna kompenzační licence pro další program navíc, ale hned dvě. Dále právo vysílat současný program ve vysokém rozlišení obrazu, což znamená, že Nova „ucpe“ značnou část jedné digitální sítě jedním kanálem s nadstandardním požadavkem na datový tok. A čtvrtou licenci by Nova chtěla dostat ve „férovém“ výběrovém řízení od Rady pro vysílání.

Sečteno a podtrženo, televize Nova by pro sebe chtěla celou jednu digitální síť. Jednu frekvenci, na které dnes vysílá jeden program, ale v digitální éře to budou čtyři. Tyto čtyři programy by měly přispět k větší pluralitě vysílání, pestrosti a rozmanitosti volně šířeného televizního obsahu. Jenže podle představ Novy by měly všechny patřit jediné společnosti. Tak má vypadat ona tolik vzývaná digitální konkurence? Vladimír Železný by to nevymyslel lépe.

Ale zaplať pánbůh za to. Alespoň víme, jak to Nova „myslí“ s digitalizací. A budeme znát další (pádnější a faktičtější) důvod, proč se jen tak nedočkáme nových, konkurenčně nastavených digitálních programů, protože stát na takový požadavek nepřistoupí a Nova neuvolní místo pro další digitální síť. Ale proč vlastně čekat na nějakou digitalizaci? Exministr kultury a šéf sněmovní mediální komise Vítězslav Jandák zná lepší řešení. Prozradil ho rovněž na mediální konferenci v Českém Krumlově:

„Řešil jsem problém, jak doma v jižních Čechách naladit ČT 24. Zavolal jsem profesionální firmu a ptal jsem se, jak to udělat, když u nás není digitální signál. Začali mi vysvětlovat, jak to půjde udělat, ale vůbec jsem jim nerozuměl. Tak jsem jim řekl, ať mi to neříkají a rovnou to udělají. Večer jsem přišel z práce, na baráku visel takovej rendlík, stálo mě to sedm a půl tisíce korun a chytám 260 programů.“

Jandákův rendlík je dozajista také řešením. Nijak převratným a rozhodně ne novým. Poslanec Jandák ale zapomíná na ty starší spoluobčany, většinou voliče sociální demokracie, pro které je rendlík na střeše technologicky španělskou vesnicí, nevyznají se v cenách a lehce naletí firmě, která na nich bude chtít rejžovat. Stejně jako si „profíci“ zarejžovali i na Jandákovi. Dát sedm a půl tisíce za satelitní komplet pro sledování nezakódovaného programu ČT 24 dokáže jenom naiva.

JAN POTŮČEK


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama