Blíží se nám volba třetiny členů Rady České televize. Pěti lidem v květnu skončí mandát, a tak se znovu roztočil kolotoč nominací „nezávislých sdružení“ a „nevládních organizací“, pod jejichž rouškou se do „kontrolní páky“ ČT chce dostat kde kdo. O kandidátech a jejich skutečném pozadí se nebudu rozepisovat, o tom si ostatně přečtete ve čtvrtek na mediální stránce Reflexu.
Co se do časopisu nevešlo, je poněkud obecnější diskuse o tom, co by vlastně takové členství v Radě ČT (ale i jiných mediálních radách) mělo znamenat a jestli to je zaměstnání na plný úvazek nebo určitý přivýdělek lidí, kteří jsou jinak zajištěni a tudíž na příjmech z radničení nezávislí. Protože z dosavadní praxe to zatím vypadá tak, že mediální rady působí jako odkladiště bývalých politiků, ještě ne natolik dementních, že by nemohli svojí straně tu a tam pomoci a zároveň si vydělat nějakou tu kačku, když už nesedí ve sněmovně nebo Senátu.
A to je samozřejmě špatně. Většinou jde o lidi, co se jinak uživit nedokáží (pokud jim k tomu zase někdo nepomůže) a sezení v televizní radě je pro ně vlastně jedinou kloudnou obživou. Pak je ale jasné, že když už na takové židli sedí, udělají všechno pro to, aby na ní zůstali až do konce funkčního období, a nejlépe aby byli zvoleni znovu. A protože mediální rady kontroluje Poslanecká sněmovna a poslanci jsou taky jenom lidi, co si po celodenní šichtě v kuloárech chtějí inteligentně odpočinout a neposlouchat o sobě žvásty, že jsou jako termiti, „jejich“ radní jsou tu vlastně od toho, aby veškeré podobné problémy „konstruktivně řešili“ a nejlépe dopředu „eliminovali“.
Nemám nic proti bývalým politikům. Dokonce mi ani nevadí, když se nějaký bývalý politik, co se evidentně zabýval médii a nenamočil se s některou mediální skupinou, aby jí tu a tam upravil nějaký ten paragrafíček v chystané noveličce, stane radním a pokračuje ve své práci. Jenže mediální rady se nám stávají odkladištěm těch nejhorších týpků, jaké kdy náš slavný parlament vyprodukoval. A další se nám do nich hlásí. Proč by pro ně kamarádi poslanci nehlasovali?
Psát o tom, jak jednoduché je krátce před sepisováním kandidátky na nové členy v Radě ČT založit občanské sdružení, aby expolitik ukázal, že je opravdu NEZÁVISLÝ (nejlepší spolky mají v názvu slovo „veřejnoprávní“ – třeba nedávno vylouplá „Asociace posluchačů a diváků veřejnoprávního vysílání“), by bylo zbytečným házením hrachu na zeď. Letošní volba třetiny členů Rady ČT bude opět podvodem na koncesionářích. Dokonce dvojitým: nejdřív vzniknou účelová občanská sdružení, a potom poslanci, dokonale znalí problematiky, vyberou zástupce těchto dokonale nezávislých sdružení do rady, která má dohlížet na nezávislost veřejnoprávní televize. Úchvatné.
