Přiznám se, že kdyby na benzínce u Poděbrad měli Respekt, asi bych po novém magazínu ČT+ nesáhnul. Programové týdeníky nepotřebuji, televizní programy bohatě pokrývají noviny a jejich barevné přílohy. Proč si kvůli nim kupovat speciální časopis? U čtrnáctideníku České televize to je ještě horší: jenom si představte osmašedesátistránkový sešit jenom o ČT!
Ale šel jsem do toho. Už jen proto, abych se podíval, za co ČT utrácí moje koncesionářské poplatky. Já vím, že mi to teď mluvčí ČT Martin Krafl nandá ve svojí internetové rubrice „Napsali o nás bez nás“, případně „Uvádíme na pravou míru“, protože už obchodní ředitel ČT Pavel Krumpár v jednom rozhovoru lopotně vysvětloval, že tištěný magazín financuje z jiných peněz než z televizních poplatků. Jenže ty „jiné peníze“, rozuměj příjmy z reklamy, příští rok dojdou. A vsadil bych se, že ČT+ poté rozhodně nezanikne.
Tak se podívejme, co veřejnoprávní televize za ten 135korunový poplatek měsíčně a 19 korun na novinovém stánku nabízí. Titul s Janem Krausem – sázka na jistotu, ale už poněkud obehraná písnička. Slohový úvodník Jiřího Janečka jako v Sedmičce pionýrů. Že prý v mnoha rodinách považují televizi „za svého společníka, kamaráda a netrpělivě čekají, co zajímavého jim na obrazovce přineseme“. Nevím proč, ale hned jsem si představil staršího chlápka, jak se po šichtě sveze na gauč, v jedné ruce lahváče, v druhé dálkové ovládání, a ladí nejbližší sportovní kanál.
Dvoustránkový tip na propagační pořad Čétečko, ještě k tomu zalomený jako reklama ve Vlastě, věru není zrovna nejlepším nakročením do nového časopisu. Co však člověka spolehlivě dostane, je několik závěrečných teleshoppingových dvoustran, kde se doslova prostituují známé tváře ČT, aby prodaly tu parní čistič, tu čtverhranný pekáč, povlečení z hladké bavlny nebo Chumláčka postýláčka. Výhodněji samozřejmě členům Rodinného klubu registrovaným v Dubné u Českých Budějovic.
Tato část časopisu ponižuje ČT+ do role podomního prodejce Dermacolu, či v lepším případě na profesionální Avon lady. Ale možná budou mít diváci jiný názor, když si s dvacetikorunovou slevou koupí CD Nechte zvony znít s hity Karla Svobody nebo Velký trampský slovník s patnácti cédéčky táborákových odrhovaček.
Většina článků v ČT+ není zase tak blbá, jenom nevím, proč na Kavčích horách zvolili layout jako z osmdesátých let. Trošku připomíná Magazín Práva, a to věru není žádná výhra. Naprosto katastrofální je práce s fotografiemi. Ale chápu to, podle tiráže časopis nemá žádné fotooddělení. Proto vypadá Jiří Janeček nad úvodníkem jako černoch v tunelu a moderátor Jiří Václavek kostičkuje jako Galaxie sport na kabelovce od UPC.
Taky jsem jako skaut vydával xeroxovaný časopis, takže vím, jak je těžké skládat ho na koleni. Od České televize, zvlášť po tak zdařilé a masivní reklamní kampani, bych ale čekal trošku víc. Nebo bych vlastně čekal něco úplně jiného: místo časopisu třeba investici do jednoho zajímavého pořadu. Protože začít s programovým magazínem v době, kdy se většina podobných časopisů potýká s existenčními problémy, je holý nesmysl. Víme?
