Snášejí slepice, my se nesnášíme | Reflex.cz
reklama
nahoru

Snášejí slepice, my se nesnášíme

VLADIMÍR NOVOTNÝ28. března 2007 • 15:56

Úvahu o tom, jak to dnes kolotá a co všechno v současnosti probíhá v české literatuře a literární kultuře, odstartoval nakladatelský redaktor a kritik Jan Šulc v týdeníku A2, když prohlásil, že "tady se bohužel všichni navzájem nesnášíme" a paradoxně "nejvíc mladí lidé". „Nikde dnes,“ pokračoval Šulc, "nenajdete větší nenávist než mezi dvěma mladými českými básníky, prozaiky, kritiky a publicisty."

reklama

A potom si pořádně a důkladně zahořekoval nad soudobými poměry, které (nejenom z ekonomických důvodů) neumožňují, ba přímo vylučují, aby u nás kupříkladu vycházel široce založený a nadgenerační literární časopis, anebo také (či aspoň) podobně kvalitní nakladatelsko-knihkupecké týdenní nebo čtrnáctidenní periodikum.
„Ještě není tak zle,“ téměř okamžitě namítl v obtýdeníku Tvar jeho šéfredaktor Lubor Kasal. Třebaže ani on nevyvracel leckterá kormutlivá zjištění a konstatování Šulcova, mohl vyrukovat s podstatnou námitkou: Ještě není tak zle, navíc jinde - rozuměj v jiných oborech, v jiných sférách, dodejme, že třeba ve filmové branži, v popkultuře atd. - najdeme projevy či důsledky daleko větší nenávisti či nenávistné konkurence. Literáti se ve srovnání s chováním obyvatel všelijakých jiných dravčích slují chovají málem jako upejpavé hrdličky, i když to při pohledu zblízka a při poslechu zblízka nemusí tak vypadat. Samozřejmě: záleží na tom, v jakých kruzích se kdo pohybuje. Nabízí se vysvětlení, že Šulc v poslední době příliš často potkával redaktory Revolveru revue či zaniklé Kritické přílohy Revolveru revue, kteří si z nenávisti ke všem ostatním (nedivili bychom se, kdyby tajně i k sobě navzájem) učinili celoživotní krédo. Koneckonců: sami psát vesměs nedovedou, tak to se jim to nenávidí, to se jim to nesnáší... Mnozí mladí básníci a prozaikové si naopak fandí, pomáhají si - a pokud se chtějí trumfnout z hlediska umělecké kvality, je to jedině dobře.
Šulce ale asi budou nesnášet i v týdeníku A2, i když mu zřejmě s velkou nechutí otiskli tvrzení, že recenzní rubrika tohoto týdeníku "je velice špatná, vytvářená zcela náhodně". Možná je to dokonce ještě horší... A Tvaru má zase Šulc za zlé, že většina jeho čísel je hodnotově nevyvážená a netvoří celek. To je samozřejmě věc názoru, pokud však vzápětí Šulc uvádí jako chvályhodnější příklad revui Souvislosti, málem můžeme říci, že plete páté přes deváté: Tvar je přece obtýdenní periodikum, reagující na aktuální dění v literatuře, zatímco revue Souvislosti je spíše almanach, který vychází tak třikrát do roka, leckdy s bohapustým zpožděním - a jehož tematická čísla se dají připravovat třeba i několik let! Ale to neznamená, že bychom Jana Šulce pro jeho možná neujasněné prohlášení nesnášeli! Snaží se přece o dialog, kterého je v české literární skutečnosti skutečně poskrovnu. A nesnášenlivost je žel lidská přirozenost, snášejí jen slepice - jde jen o míru takové nesnášenlivosti čili intolerance.

VLADIMÍR NOVOTNÝ


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama