Slyšte, almanach o tichu! | Reflex.cz
reklama
nahoru

Slyšte, almanach o tichu!

VLADIMÍR NOVOTNÝ8. února 2007 • 08:45

Literární časopisy u nás nemají nijak zvlášť na růžích ustláno, což jistě není nic nového: však také některé během let zanikly a například olomoucká Aluze teď dává vědět dokonce s předstihem, že už nebude dál vycházet. Ale jsou naštěstí i opačné tendence: z nenápadného, mimo velká centra vydávaného literárního periodika se může vyklubat docela úctyhodná "kulturně-literární revue" - a když se do ní začítáme, skutečně jako kdybychom otevírali příslovečnou Pandořinu skříňku a čekali, zdalipak nás překvapí příjemně nebo nepříjemně.

reklama

Tím pádem v tomhle případě musí jít a také opravdu jde o ústeckou, tj. severočeskou literární revue Pandora.
Svého času Pandora vycházela s větší periodicitou pod záštitou Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a byla více či méně solidním studentským časopisem. Nyní se toto periodikum přeměnilo v revue, která vychází dvakrát ročně (ovšem mnohem objemnější, například teď v úctyhodném rozsahu 180 čtvercových stran), vydává ji občanské sdružení Nad Labem a šéfredaktoruje ji Kateřina Tošková, která jako by Pandoru polila tzv. živou vodou. Polévalo se jí ale určitě dobře, poněvadž se mohla opřít i o severočeskou ekipu, která spojuje literární tvorbu (včetně řady knižních vydání vlastních knih a sbírek) s vysokoškolským působením na tamější Univerzitě: V redakci revue působí tuze slibný básník Jiří Koten, asi nejznámější a nejvýznamnější soudobý literární Severočech Radek Fridrich figuruje v tzv. redakčním okruhu, ve kterém je spolu s výtečným prozaikem Martinem Fibigerem. Stranou tedy jako by zůstával jedině básník, kritik a vysokoškolský pedagog Ivo Harák, který ovšem pečuje o fungování ústeckého Centra křesťanské kultury sv. Vojtěcha - jistěže nikoli konkurenčního.
Když něco vychází dvakrát ročně, pak buď už nejde o typický časopis, anebo můžeme hovořit o časopisu sborníkového ladění. Nová Pandora je spíše tím druhým, tedy svým způsobem tematickým almanachem - tentokrát koncipovaným na téma.... ticho. Písmenka sice většinou sama o sobě nikterak nekřičí i neryčí, nevydávají příšerný rámus, pokud však existuje cosi jako hudební humus, v literárně zábavném průmyslu se dozajista vyskytuje něco obdobného, cosi jako literární humus, který obtěžuje všechny naše smysly, nejenom sluch, někdy dokonce i bránici. V tomto smyslu je nová severočeská Pandora coby almanach tematizující ticho i svým způsobem holdem kvalitní literatuře, která se nehonosí a nekasá tím, na kolika hloupých sloupích se objevuje, ale upozorňuje na sebe zejména svou závažností a - nebojme se tohoto staromódního slova - též opravdovostí.
Pandora sice vychází v Ústí ad Labem, nejde však o regionální revue či periodikum v úzkém slova smyslu jako liberecký Světlík nebo plzeňský Plž: i když autoři severočeští jsou v ní ze zcela pochopitelných důvodů hojně zastoupeni, spektrum literátů je tu mnohem širší - jsou tady například také známí básníci moravští jako Vít Slíva nebo Petr Hruška. Co se však týče Severočechů, Pandora zřejmě naposledy poskytla publikační prostor nedávno zesnulému, v Lounech žijícímu klasikovi české poezie Emilu Julišovi (nositeli státní ceny za literaturu), který kromě výběru některých svých starších básní připojil také minizamyšlení o tichu a poezii. "Sám jsem vždycky pro psaní potřeboval ticho," píše Juliš. "Neznamená to ovšem, že to musí být absolutní ticho. Jeden čas jsem psával ve výměníkové stanici, za tichého chodu elektromotorů, které jsem po chvíli nevnímal, stejně jako dnes šumění stromů v protějším parčíku..."
Ústecká revue vychází i s podporou Ministerstva kultury ČR, má solidní náklad 300 výtisků, jde však nepochybně o zcela nekomerční uměleckou aktivitu. Pokud tedy oceňujeme zmíněnou proměnu vysokoškolského periodika v znamenitou kulturní revue, nečiníme jí žádnou skrytou či neskrytou reklamu (byť by si to zasloužila!): je zřejmé, že Pandora bude kolovat a bude čtena převážně v nepříliš početných literárních kruzích. Mělo by se však o ní rozhodně vědět, protože svou kvalitou i zajímavou tematickou volbou - v tomto čísle tematizováním ticha, čili mj. i nezbytného prostoru k zamyšlení, kterého se nám ani v soukromí, ani ve společenském životě tak často nedostává - představuje možnou inspiraci, kýžený impuls, výzvu nebo nabídku. Je tudíž čímsi jako kamenem, který vytváří kruhy po vodě a sympaticky čeří hladinu literárního života. V případě nové Pandory ovšem určitě nejde o balvan jen tak ledabyle upuštěný ve vší tichosti do Labe!

VLADIMÍR NOVOTNÝ


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama