Sobotní příloha Mladé fronty Dnes Kavárna udělala vynikající věc. Otiskla český překlad rozhovoru německého týdeníku Spiegel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. V době, kdy celý svět řeší, jestli Írán chce sestrojit atomovou bombu a zařadit se mezi jaderné velmoci, a zda Ahmadínežáda pustit na tribunu při Mistrovství světa ve fotbale, to je záslužná záležitost.
Schválně jsem se zamyslel, co o Ahmadínežádovi vím. Popírá existenci holocaustu. Chce vymazat Izrael z mapy. Fandí Hamásu. Na tiskové konferenci zuřivě gestikuluje rukou, když oznamuje světu, že se Írán nenechá vydírat Spojenými státy. Že je radikál. Jedna nálepka vedle druhé, vesměs mediální zkratky. Kdo o nich rozhoduje? Redaktoři, editoři, americká administrativa?
Ahmadínežádovy názory se nám nemusí líbit, je ale dobré je znát. Je tisíckrát lepší dát mu prostor na dvoustránkovém rozhovoru, než interpretovat jen některé věty, navíc vytržené z kontextu. Všechna ta silácká prohlášení „Kašleme na nějaké rezoluce“ nebo „Izrael je třeba zničit“. Jistě, znějí nebezpečně. Jak ale tenhle člověk uvažuje? Proč je říká? Co ho k tomu vede?¨
Pokud má Ahmadínežád možnost vysvětlit, jak co myslel a co ho k tomu vede, máme i my čtenáři ve střední Evropě šanci pochopit jeho jednání. A když už nic jiného, je to snaha o dialog. O ten dialog, který v případě Íránu tak zoufale chybí.
