Reklamní masáž, s jakou před Mistrovstvím světa ve fotbale vyjeli výrobci LCD a plazmových televizorů, dělá medvědí službu digitální televizi. Stejně jako poněkud nadnesená propagace sportovního kanálu České televize. Koupíte si domácí kino a až v obýváku zjistíte, že vám je televizor „HD ready“ úplně na nic, protože žádná televize v High Definition nevysílá. Natožpak fotbalové přenosy.
Klasický obraz se na velkém prostoru rozpadne na čtverečky a za fotbalovým míčem zůstává černá čára. Jenže to není vše. Necháte se zlákat kampaní České televize, pořídíte si set-top-box pro příjem digitálního programu ČT 4 Sport a náhle zjistíte, že skoro všechny přenosy z šampionátu stejně běží na ČT 2. A že na „čtyřce“ si pustíte leda tak záznamy (pravda, a osm přenosů). To taky není zrovna ideální způsob, jak získat na svoji stranu diváka.
Stejně jako není ideální zaměňovat vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (ono „HD ready“ nebo-li HDTV) a obraz 16:9. První Česká televize nenabízí a ještě dlouho nabízet nebude. Jde vlastně o hustější rozdělení bodů, z nichž se skládá televizní obraz. To umožňuje vysokou kvalitu vysílání i na velkoplošných obrazovkách a domácích kinech. Zatímco formát 16:9 je vlastně jenom obraz upravený pro širokoúhlé televizory. Bez kvality HD je ale takový formát skoro na nic.
To však Česká televize neříká. Podle její verze u formátu 16:9 „proti klasickému formátu 4:3 divák vidí větší výsek obrazu a nabízí se mu pohled, jako kdyby seděl přímo na stadionu“ (citace z oficiálního webu ČT k MS 2006 ve fotbale). Takový pohled se divákovi sice může naskytnout, ale potřebnou kvalitu pro takové vysílání poskytne až HDTV. Z Německa se v této kvalitě už vysílá, v Česku však zatím nejsme schopni takové vysílání šířit. Byť propagované HD televizory by jeho příjem zvládaly…
