nahoru

Ivana Ryčlová – Ruské dilema

JANA DOLEŽALOVÁ30. května 2006 • 11:25

Napsat poutavě a čtivě eseje je umění. Nabídnout neotřelý, atraktivní a zároveň erudovaný náhled na klasiky literatury se rovná téměř zázraku. Rusistka a překladatelka PhDr. Ivana Ryčlová Ph.D. (1965) nabízí v knize Ruské dilema jedenáct esejů o životech a dílech ruských klasiků od Lva Alexejeviče Tolstého až po básnířku Irinu Ratušinskou. Společenské zlo v kontextu tvůrčích osobností Ruska – tak zní podtitul knihy, který zároveň charakterizuje úhel pohledu autorky...

, jenž čtenářům nabízí. Pohled na klasiky jako na životní příběhy lidí, žijící za určitého režimu, v době jeho počátků, rozmachu či úpadku, jako příběhy, kteří toužili tvořit, vyjadřovat se a žít a jako veřejně činní se museli srovnat se společenskými událostmi, přijmout je, posluhovat, proplouvat jimi, nebo je odmítat a bojovat... Co člověk to osud. Co postoj to jiný vliv na tvorbu a životní cestu. Co kapitola to jméno (Tolstoj, Stanislavskij, Mejerchold, Lunc, Zamjatin, Bulgakov…), všichni ti, o kterých jste museli slyšet v hodinách literatury, o jejichž díle máte alespoň matnou představu a jejichž životy a tvorbu už netoužíte objevovat, protože máte pocit, že podstatné jste už slyšeli. Jenže eseje Ivany Ryčlové nabízejí pohled na klasiky jinak. Atraktivně, živě a čtivě. Čtete je jako román, překvapeni souvislostmi jejich života, díla a společenského klimatu.
„…V té době byl Tolstoj již dávno přesvědčen, že Jasnou Poljanu opustí. Svůj dlouho odkládaný útěk uskutečnil jedné listopadové noci roku 1910, doprovázen slovenským lékařem Dušanem Makovickým. V dopise na rozloučenou děkuje své ženě za to, že prožila osmačtyřicet let po jeho boku, a prosí ji, aby ho nehledala. Neuposlechla ho, a když se vzpamatovala z hlubokého otřesu, jela za ním. Bylo jí však dovoleno jen zamženým okénkem cizího domu zvenčí naposledy spatřit umírajícího manžela. Po smrti Tolstého, smířená společně s dcerou Alexandrou, které byla připsána tajná závěť, pracovala dále ve prospěch poznání života a díla svého muže. Když roku 1919 zemřela, nebylo jí dáno spočinout vedle Tolstého v jeho hrobě uprostřed jasnopoljanského parku.“
Poutavý text doprovázejí přetištěné výňatky korespondence, rukopisů, novinových zpráv a dobové fotografie. Na přebalu knihy najdete kromě jiných doporučení také citaci docenta Miloše Štědroně ke knize: „…Připravila mi krásné chvíle a donutila mě znovu vzít a brát do rukou četné originály i překlady. Děkuji jí za to.“ Myslím, že nic tak přesně nevyjadřuje náboj této knížky.
Vydalo CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), Praha 2006
Doporučená cena 349Kč

JANA DOLEŽALOVÁ


Kurzy měn
25,850
22,020
28,920
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější