Asne Seierstadová – Knihkupec v Kábulu, příběhy ze života

Tato kniha získala ve Velké Británii cenu EMMA (Ethnic Multicurtural Media Award) za příspěvek k většímu interkulturnímu porozumění. Napsala ji norská žurnalistka na základě svého pobytu v rodině afgánského knihkupce v Kábulu. Jména autentických postav změnila, zachovala však všechny reálie, příběhy i zkušenosti, kterými rodina kdy prošla. Popisuje v ní přísně hierarchický systém rodiny a společnosti v zemi, která prošla sovětskou okupací, vládou mudžáhedínů a Talibánu...

, který zavedl v zemi náboženskou policii, až do relativně svobodnějšího období po pádu Talibánu – období, kdy norská novinářka v afgánské rodině pobývala celé jaro a sledovala její život. Na uspořádání a chodu knihkupcovy rodiny se vnější politické změny neodrazily. Ženy, bez ohledu na svůj věk, zůstaly plně podřízeny všem mužským členům domácnosti a spolu s muži také rozhodnutím nejstaršího muže v rodině, knihkupce Sultána Chána, který ze své pozice rozhodoval o tom, kdo může v rodině studovat, kdo pracovat, která z žen se za koho provdá, a často tak činil bezcitně a výhodně jen ze svého hlediska. Na druhé straně se Sultán jako knihkupec snažil ve svých obchodech uchránit před všemi režimy afgánské knihy - národní dědictví i světové čtení. Příběh rodiny je vyprávěn osudy a příběhy jejích jednotlivých členů. V doslovu norská novinářka popisuje svoji telefonickou komunikaci se Sultánem, který jí dává vědět, co se s rodinou stalo po jejím odjezdu. Proměny ve společnosti směrem ke svobodnějšímu životu nakonec přece vedly ke vzpouře uvnitř patriarchální rodiny a k odtržení její části, k odchodu části jejích členů do prostředí, které sice bude fungovat na stejných principech, ale mezi jinými, snad vstřícnějšími, příbuznými.
„Sladce poděkuje a zvedá burku, rtěnku je potřeba vyzkoušet. Šakíla už s prodavačem pokrývek a kosmetiky navázala téměř důvěrný vztah. Kromě něj jsou v obchodě samé ženy, takže si dodají odvahu i Lejla a Mariam, přehodí si burky dozadu přes hlavu a tři páry bledých rtů zazáří růžovou barvou. Prohlížejí se v zrcadle a hltají veškerou kosmetiku vystavenou pod skleněným pultem. Šakíla hledá krém na zesvětlování pleti. Bledost je jedním z nejdůležitějších měřítek afgánské krásy. Nevěsta musí být bledá.“
Tuto knížku můžete číst jako dokument doby Afgánistánu po pádu Talibánu, jako dokument života islámské kultury. Jednoznačně z ní vystupuje téma problematiky uspořádání společenského systému, který je postaven na nerovnoprávnosti svých členů a který dává vybraným jedincům (mužům a starším mužům) možnost rozhodovat o životech druhých. Takto nastavený systém není schopen držet pohromadě jinak než pod pohrůžkou násilí. Po pádu režimu Talibánu, který ke kontrole pravidel společnosti zřídil náboženskou policii, se ve svobodnější společnosti, nestabilní vztahy začínají rozpadat…

Z norského originálu Bokhandleren i Kabul, familiedrama přeložila Daniela Zoubková
Vydalo nakladatelství Lidové noviny, 2005
Doporučená cena 199 Kč