V pátek jsme zažili další poslanecké tanečky okolo novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která je důležitá hlavně tím, že má určit pravidla pro přechod na digitální vysílání. Poslanecká sněmovna měla o návrhu hlasovat ve třetím, posledním čtení. Předkladatel návrhu, sociálnědemokratický poslanec Ladislav Skopal, ale požádal o týdenní odklad. Už podruhé.
Nebylo by na tom nic divného, pokud by tahle novela sněmovnou neputovala už více než rok a kdyby poslanci svým chováním nezdržovali výběrové řízení na licence pro nové digitální televize. To probíhá už od listopadu 2004 a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se ho bojí dokončit, protože jí onehdy poslanci pohrozili, že pokud by tak učinila před schválením zákona a jeho uvedením do praxe, radní sakum fikum odvolají. A to už je patřičný argument na zdržování.
Páteční jednání sněmovny jsem sledoval v přímém přenosu na parlamentním kanálu 24cz. Vyhradil jsem si na něj celé dopoledne, ale stačilo pouhých dvacet minut. Poslanec Skopal, podle očekávání, hned navrhl třetí čtení digitální novely odsunout na tento pátek, protože prý nedošlo ke konsensu v některých „důležitých otázkách“. Lidové noviny to v sobotu napsaly naplno: poslaneckému klubu ČSSD se zkrátka nepodařilo sehnat potřebný počet hlasů pro to, aby sněmovna zákonem „očistila“ televizi Prima od regionálních televizí.
Proč by se měla Prima „očišťovat“? Protože od roku 1994, kdy získala licenci pro celoplošné vysílání, se podle této licence dělí o velkou část svých vysílačů s nezávislými regionálními televizemi. Ono to tehdy ani jinak udělat nešlo: pokud měla vzniknout čtvrtá celoplošná televizní síť (vedle ČT 1, ČT 2 a TV Nova), musely telekomunikační úřad a tehdejší vysílací rada přistoupit k netradičnímu řešení: Prima, tehdy ještě jako metropolitní pražská televize Premiéra, získala licenci pro vysílání „prostřednictvím družice jako technického prostředku šíření signálu na pozemské vysílače, které sdílí s regionálními provozovateli“.
Tyto regionální televize byly na Primě vlastnicky nezávislé (dnes některé z nich Prima vlastní prostřednictvím dceřiné firmy Regio Media) a dodnes se v přesně stanovených časech připojují do jejího celostátního vysílání s regionálními zprávami a vlastními reklamními bloky. Výjimkou je Praha, kde si metropolitní vysílání zařizuje Prima sama na základě své druhé (ve skutečnosti však první) licence z roku 1993. Takové sdílení kmitočtů je samozřejmě nepříjemné, protože Primu připravuje o diváky (kvalita regionálního vysílání je rozdílná). Naopak regiony diváky dostávají na „zlatém podnosu“ – nejen pro svoje zprávy, ale hlavně pro reklamní bloky.
Prima chce, aby v digitálním vysílání taková podmínka sdílení kmitočtů neexistovala. Je to logický požadavek, protože oproti situaci z první poloviny devadesátých let nebude v digitální éře o volné kmitočty nouze. Jenže to má háček: Prima totiž, podobně jako Nova, nechce novou vysílací licenci a tvrdí, že ta současná, vydaná na zemské vysílání, platí jak pro současné analogové, tak pro digitální vysílání. Že tedy má právo na překlopení z analogu do digitálu, aniž by si musela znovu žádat o nové oprávnění k vysílání.
Takový požadavek je také na místě, ale v tom případě na něj mají právo i regionální televize, s nimiž se dnes Prima dělí o analogové vysílače. Jinak by tomu bylo v případě, že by si Prima požádala o úplně novou licenci. U té by žádné sdílení kmitočtů nehrozilo, a ještě by platila mnohem déle než ta současná, už jednou prodloužená (do roku 2018). Pokud by Prima takovou licenci získala letos, kdy radní vyberou první provozovatele digitálních televizí, platila by jí licence dvanáct let s možností na jedno automatické prodloužení na dalších dvanáct let (tedy do roku 2030).
Jenže tak chytří asi na Primě nebyli (požádali si pouze o licenci pro nový digitální kanál Prima klub) a dále trvají na tom, že mají právo na překlopení nynější licence z analogu do digitálu, ovšem bez sdílení kmitočtů s regiony. K tomu by jim mělo pomoci ustanovení novely vysílacího zákona od poslance Skopala. Jenže je fér měnit zákonem jednou vydanou a platnou licenci? Jak k tomu přijdou regionální televize, které jsou závislé na symbióze s Primou? A mají poslanci právo zasahovat do dokumentu, který vydal nezávislý mediální regulátor a tento dokument je už jednou platný?
Odpověď zní jasně: nemají. Jedině Prima má právo požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení licenční podmínky sdílení kmitočtů. Jenže v tom případě by se musely k takové žádosti vyjádřit i regionální televize, kterých se to týká. Výsledkem takové žádosti by byl pat, protože ani jedna ze stran by nechtěla ustoupit. Ne všechny regionální televize s vysílači sdílenými s Primou totiž patří firmě kontrolované televizí Prima. Část jich skoupila Regionální televizní agentura blízká televizi Nova. A ta logicky chce, aby jejímu největšímu konkurentovi nevýhoda sdílených kmitočtů pokračovala i v éře digitálního vysílání.
Tak jsem zvědavý, jak se sociálnědemokratičtí poslanci a jejich kolegové z poslaneckého klubu KSČM dohodnou. Ve hře je prý obchod: očištění licence Primy od regionů za výhody pro Český rozhlas, kterému by zákon dovolil provozovat „multimediální služby“. Jinými slovy, vysílat televizi. Připadá vám to postavené na hlavu? Mně taky. Ale taková je česká parlamentní a lobistická realita.
