Mluvil jsem s Pavlem Šafrem

Schválně jsem zvolil titulek typu „Večeřel jsem s Krejčířem“, protože jistá „exkluzivita“ je na místě. Jsou to už bezmála dva týdny, co vedení mediálního koncernu Mafra oznámilo, že Pavel Šafr po pěti letech opustí pozici šéfredaktora Mladé fronty Dnes. Stane se tak 6. února, kdy MF Dnes přejde na nový layout a projde i jistými obsahovými změnami. Pokud vím, Šafr se k této změně zatím nikde nevyjadřoval.


To ovšem neznamená, že by se o Šafrově odchodu z MF Dnes nepsalo. Spíš naopak. Nabízelo se hned několik interpretací téhle personální změny. Od hodně třaskavé, že Šafr v redakci zaměstnal na vysoké pozici svoji milenku – bývalou barmanku, až po politicky motivovaný vyhazov za to, že si šéfredaktor dovolil na titulní straně MF Dnes vydat velmi kritický komentář vůči premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Ten komentář vyšel 19. ledna; ve stejný den odpoledne Mafra oznámila, že Šafr přestane být šéfredaktorem MF Dnes.
O Šafrově odchodu či vyhazovu se následně rozepsal deník Metro, v němž novinář Fabiano Golgo napsal, že podle čtyř vysoce postavených funkcionářů Mafry byl šéfredaktor MF Dnes odvolán kvůli názorovým neshodám a také kvůli zaměstnávání údajné přítelkyně, která rovněž dostane padáka. Podstatně živěji se o tématu diskutovalo na internetu, zvláště na webu Mediář, který vydávají studenti pražské Fakulty sociálních věd, a také na zpravodajském serveru iDnes, který patří Mafře. Tam ale vydavatel poměrně brzy diskusi „zatípl“ a smazal. Není divu.
Nepamatuji si, kdy by se v médiích objevilo tolik nesmyslů, polopravd a lží, aniž by si jejich autoři dali tu práci zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají. Komentářů o Šafrově odchodu (odvolání?) vyšlo nepočítaně, s časovým odstupem i ve velkých denících, ovšem žádný z nich necituje přímo Šafra. Nebo se alespoň neopírá o informace, které by pocházely od končícího šéfredaktora MF Dnes. Pak jde ale samozřejmě o domněnky a fabulace, které k názorovým stránkám novin jistě patří, nicméně nemusí mít s pravdou nic společného.
Také jsem se rozhodl o Šafrovi napsat, ovšem bez hysterie. Mohl bych se, podobně jako Fabiano Golgo, pustit do odvážných spekulací a hledat tajné zdroje uvnitř Mafry, které by mi off record jistě řekly něco pikantního. Neudělal jsem to. Místo toho jsem zavolal přímo Pavlu Šafrovi, byť se oba nemáme příliš v lásce (Šafr mě před sedmi lety vyhodil z Lidových novin, protože se domníval, že se snažím v jedné kauze nadržovat jedné ze stran; dodnes to považuji za nesmysl) a požádal jsem ho o rozhovor. Ten rozhovor jsem dostal. Velmi otevřený, s jasnými závěry.
Rozhovor se netýkal jenom výměny šéfredaktora MF Dnes, ale také změn, kterými deník v blízké době projde, Šafrova působení v PR agentuře Penguin, problému bulvarizace MF Dnes, odchodu některých známých novinářů z těchto novin a samozřejmě těch nejdůležitějších spekulací, jež provází jeho odchod z funkce šéfredaktora MF Dnes. Interview proběhlo poněkud nestandardně přímo u Šafra doma v Kolodějích. Byl to zajímavý psychologický zážitek – dělat rozhovor s člověkem, s nímž se opravdu nemáte rádi a tyto „sympatie“ jsou vzájemné. Stačí si zpětně přečíst, co jsem o MF Dnes za Šafrova vedení napsal za poslední tři roky v Reflexu.
Po tomto rozhovoru jsem názor na Pavla Šafra poněkud změnil. Nestal se ze mě jeho zarytý zastánce, ale mnohé věci jsem pochopil. Je škoda, že jsme si k podobnému rozhovoru nenašli čas dříve. Otevřenost a vůbec možnost udělat takový rozhovor vnímám jako velké vstřícné gesto. Když jsem si poté pročítal všechny komentáře a diskusní fóra k Šafrově odchodu z MF Dnes, trošku jsem se styděl. Česká žurnalistika má pořád jeden velký problém: dokážeme psát o kdejaké kauze, ale dělá nám nesmírný problém přijít za jejími aktéry a zeptat se, jak to tedy bylo. Místo toho spekulujeme. Je to jednodušší, málo pracné, úderné. Ale nemusí to být vždycky pravdivé.
O důvodech odchodu Pavla Šafra z vedení MF Dnes si můžete přečíst tento čtvrtek na mediální stránce Reflexu. Ve stejný den vyjde na webových stránkách Reflexu přepis celého našeho rozhovoru. Věřím, že se po jeho přečtení mnoho lidí chytne za nos.