Nedává vám titulek smysl? Hned vysvětlím. Minulý týden mi do schránky přišel dopis od vydavatelství Economia, že mi bude následující dva týdny posílat zdarma Hospodářské noviny. A že když bych měl náhodou něco proti, můžu si tuhle službu odhlásit přes speciální e-mailovou adresu. V pondělí začal vycházet nový bezplatný deník pro Prahu s názvem 24 hodin. Vydává ho stejná společnost jako Reflex, švýcarský koncern Ringier.
O novinách 24 hodin jsem se nechtěl v Reflexu rozepisovat, protože by mi to připadalo divné. Ať bych o nich psal dobře nebo špatně, vždycky by mi někdo vyčetl, že to je kvůli tomu, že máme stejného vlastníka. Tak se k němu vracím alespoň v tomhle sloupku. Jak spolu souvisí akce Hospodářských novin a start bezplatného deníku 24 hodin? Jednoduše. Vydavatelé se snaží mermomocí oslovit čtenáře. Nutno dodat, že většinou ty čtenáře, kteří už nějaké noviny kupují a které by bylo dobré přetáhnout k sobě.
Já si kupuji každé ráno Lidové noviny. Dělám to tak už šest let s výjimkou soboty, kdy si k nim přikupuji Mladou frontu Dnes a občas Právo. Hospodářské noviny mi nikdy k srdci nepřirostly – hlavně kvůli suché grafice a menšímu prostoru pro neekonomické zpravodajství. Sám bych si tedy Hospodářky nenechal zdarma posílat, rozhodně ne tak, že bych nejprve musel vyplnit nějaký formulář a pak po určité době vydavateli oznámit, že noviny chci nebo nechci odebírat (takovou akci pravidelně nabízí třeba právě Lidovky).
Economia na to šla chytřeji. Odebírám jejich týdeník Marketing&Media, takže mě mají v databázi předplatitelů. Jednoduše si zjistili, že nejsem předplatitelem Hospodářských novin a podobně jako stovky dalších odběratelů odborných titulů tohoto vydavatelství mě oslovili s netradiční nabídkou. Je to chytré, protože cílová skupina odborných titulů Economie se značně překrývá s cílovou skupinou čtenářů Hospodářských novin. A ne každý čtenář odborných titulů Economie dostává Hospodářské noviny na stůl ve svém zaměstnání.
Shodou okolností ve stejné době, kdy mi takto začaly chodit Hospodářské noviny, začaly také problémy s mojí oblíbenou trafikou. Za jediný týden se mi stalo hned dvakrát, že v době, kdy jsem čekal na tramvaj, měla přejímku zboží. Do jiné, vzdálenější trafiky se mi nechtělo, a tak jsem se v tramvaji začetl do zdarma zaslaných Hospodářek. Na přestupní stanici mi to ovšem nedalo a přikoupil jsem si k nim i Lidové noviny. Tak jsem to opakoval dva dny po sobě, aniž bych ale Lidovky stačil po zbylou cestu do redakce Reflexu přečíst. A nestihl jsem to ani do večera.
V tramvaji jsem narazil na kolportéra v oranžové vestě s logem 24 hodin. Procházel celým vozem a všem cestujícím rozdával nový bezplatný deník. S notebookem na rameni a dvěma deníky v ruce jsem s díky odmítl. „Mám ho v práci,“ řekl jsem pánovi v oranžové čepici. Skutečně: na recepci Ringieru máme od pondělí stojan s deníkem 24 hodin a já si ho už z principu beru sebou do výtahu. Nečtu ho, to bych už opravdu nestíhal, ale přiznám se, že alespoň po grafické stránce se mi líbí. Pro Metro to bude těžká konkurence.
