Zvládají dnes mladí dokonale cizí jazyk?

Asi tak jako starší pětatřiceti let ovládají perfektně ruštinu. Samozřejmě že ne. Pouhá existence hodin výuky jazyka ve školním rozvrhu neznamená, že v každém dítěti dnes vyrůstá multikulturní multijazykově vybavený jedinec. Malý soused od vedle přestoupil z obyčejné základní školy na školu jazykovou. „V minulý škole jsem měl z angličtiny pořád jedničky, a tady nosím trojky“, postěžoval si dospěle....

„Nic mě v předchozí škole nenaučili,“ zhodnotil situaci, kterou pravděpodobně zapříčinila učitelka rekvalifikovaná na angličtinářku několika rychlokursy angličtiny. O úrovni výuky v regionálních a navíc státních školách při dnešních platech učitelů a široké nabídce pro kvalifikované pracovníky, si lze snadno spočítat, že většina dětí bude umět anglicky asi tak, jako když jsem zažila hodiny angličtiny, kdy jsme si v hodinách četli Shakespeara česky…“ Prostě budou mít povědomí, že angličtina existuje, zapamatují si pár vhodných výrazů jako sorry, shit a podobně, ale anglický film si bez titulků nikdy nepustí, a knížku v angličtině je nenapadne ani otevřít (kromě manuálu k počítačové hře, samozřejmě). I když díky za to, že kolem nich alespoň cizí jazyk projde. Díky za to, že na středních a vysokých školách se stalo standardem nabízet dlouhodobé zahraniční studijní pobyty a že je dost míst pro ty, kteří mají odvahu, peníze a chuť vyrazit do zahraničí studovat. Nával při těchto zahraničních pobytech je ovšem stejný jako když stejné skupině žáků nabídnete zdarma seskok bungee jumping. I přes atraktivitu, adrenalin, přes zkušenost, která vás učiní mezi spolužáky zajímavějšími, nikdy neskočí všichni, naopak skočí menšina. Malý soused možná bude umět anglicky z jazykovou lépe než ze školy, ze které přestoupil, ale pravděpodobnost, že na střední škole nebo na vysoké bude chtít odjet na výměnný pobyt do zahraničí, že ho bude jazyk bavit tak, aby se mu věnoval nad rámec školních povinností je malá, přestože je inteligentní, chytrý a studijní typ. Protože kdykoliv, když se bude rozhodovat, jestli ho víc baví odpolední příprava do školy nebo baseball, kterým se baví s partou dětí na místním hřišti, si vždycky raději vybere místo šprtání anglických slovíček lítání po venku a sport. Přitom naučit se cizímu jazyku chce vytrvalost a energii, a každé dítě, které pro sebe najde vždy lákavější využití volného času, svoji energii raději nasměruje někam docela jinam. Proto ani dnes, ani u nás, ani nikde na světě nevyrůstá perfektně jazykově vybavená generace. Je však prokázané, že v zemích, kde od se děti odmala učí cizí jazyky, jsou dospělí k cizímu jazyku daleko vnímavější, a každý dospělý se s cizincem alespoň krkolomně dorozumí. Což je, myslím, docela pěkný obraz civilizované společnosti.