nahoru

Moskevský mrav je cizí mrav

VLADIMÍR NOVOTNÝ14. září 2005 • 09:08

Na první pohled je to dobrá zpráva: v Moskvě vyšla rozsáhlá antologie z novější české poezie, byť s přitroublým názvem Z věku na věk. Dostalo se v ní na celých devadesát šest (!) našich básníků, což je tak impozantní číslo, že se raději ani neptejme, kolik jmen něco řekne třeba letošnímu maturantovi. Zřejmě jde o první ruskou antologii naší básnické tvorby, která není poznamenána negativními vlivy: vždyť ta poslední z roku 1983 byla výplodem starých režimů, nesměl tam být nikdo ze zakázaných autorů. Také jde o bilingvní antologii, a tak si zájemci mohou ukázky z našeho básnictví slabikovat i z latinky.


Chválit však ruské editory v roce 2005, že zařadili do výboru surrealisty i katolíky, to je už trochu zpozdilé. Bude lepší se bez klapek na očích podívat, co si v Moskvě vybrali - a jak. A tady někdy laik žasne a odborník se diví a určitě to platí i obráceně. Za časový předěl si editoři zvolili rok narození 1926, jenže žádný známý český básník se toho roku nenarodil (Diviš, Skácel, Šotola krapítek dřív...), a tak zahájili antologii verši Mikuláše Medka, jež byl především výtvarník, zatímco básník zjevně příležitostný. Čtenáře při listování asi nejvíc zarazí fakt, že jednotliví autoři jsou zastoupeni značně nerovnoměrně - a v mnoha případech jednou jedinou básničkou, což poskytuje velice kusou a někdy až zavádějící představu o jejich poetice. Méně by bylo více, tj. méně autorů a více textů! Naopak nejvíc básní si editoři vybrali z tvorby - neuhodnete: Iva Vodseďálka. Nic proti němu, tenhle spoluzakladatel našeho undergroundu a souputník Egona Bondyho je výrazný tvůrce, který desetiletí nemohl publikovat a jeho nedávno vydaný Felixír života je roztomilým dílem, v Moskvě ho však takto z rozmaru pasovali na arciveličinu našeho básnictví, a nad tím přece jen kroutíme hlavou. I když došlo málem na stovku našich poetů, stejně na leckoho nedošlo, a lze se tázat, zda ti Rusové, byť to jistě dobře mysleli, neměli být občas trochu uvážlivější. Karla Kryla si zařadit netroufli, ačkoli jeho song Bratříčku, zavírej vrátka je asi nejznámější český poválečný písňový text...
Řeklo by se: cizí mrav je cizí mrav. Jenže Rusové jsou z obliga, poněvadž spolueditorem celé antologie je Dalibor Dobiáš, náš člověk v Moskvě, který zřejmě podlehl cizím mravům do té míry, až ztratil soudnost a odnaučil se housti. Například když v předmluvě k antologii tvrdí, že "na českou poezii měla obrovský vliv ruská poezie Stříbrného věku", to už je vyslovený nemrav. Zrovna výsostnou poezii A. Bělého a O. Mandelštama u nás dlouho dohromady nikdo neznal... Velké uznání si zaslouží překladatelé, z editorského hlediska je však moskevská antologie české poezie všehovšudy velká bublina. Škoda!

VLADIMÍR NOVOTNÝ


Kurzy měn
25,640
21,740
28,700
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře