Moderní literární místopisy

Jedním ze zajímavých úkazů naší současné literární kultury je oživení knižního žánru, u něhož se zdálo, že již patří minulosti - literárního místopisu. Nevycházejí knížky o hudebnících, výtvarnících, resp. divadelnících působících v tom či onom regionu, nýbrž publikace o regionálních spisovatelích. Výklad pojmu region přitom může být buď užší, anebo naopak velmi široký...

: do těchto příruček pak může být zahrnut kdekterý literát, jenž s danou oblastí přišel do styku (byť se tu "jenom" narodil anebo v ní krátce pobýval, mj. na letním bytě). Zde jde o širší, ba přespříliš široké pojetí; jistěže je smysluplnější přístup, který se zaměřuje na spisovatele či činitele knižní kultury, kdo spoluvytvářeli literární a kulturní dění v kraji či regionu.
Podobné publikace vyšlo v poslední době i tam, kde bychom to ani nečekali (mj. o spisovatelích na Náchodsku a Broumovsku). Příkladem jednoho typu místopisu literárního je knížka Miroslava Tyče Literáti Kolínska, již vydalo Regionální muzeum Kolín. Její autor není pouze kulturní historik regionu, nýbrž také básník, pisatel filosofických esejů - a dokonce i Literárních dějin Mongolska. Jeho pojetí "literátů Kolínska" je ale dost bezbřehé! Týč zařazuje též heslo o Františku Kožíkovi (!), jenž sice "nikdy neprošel Kolínskem jako student či zaměstnanec", váže ho však ke Kolínu jeho slavná první kniha Největší z pierotů o kolínském rodáku, mimu Debaurauovi. Stojí za zmínku, že do Kolína často zajížděl i Franz Kafka. Je nadmíru sympatická, že Tyč do své zdánlivě staromilské knížky zařadil rovněž podrobné informace o dnešním literárním Kolínu, o tamějším Literárním klubu, o kolínských revuích s recesistickými názvy jako Včerejší mrkev nebo Roští. Všechna čest - jen by měl Tyč vědět, že klasička českého dramatu Gabriela Preissová se nepíše "Preisová"!
Třebaže o literární Olomouci předloni vydal samostatný soubor portrétů František Všetička, zakrátko se objevil další olomoucký literární místopis: místní Vlastivědní společnost muzejní připravila pozoruhodnou publikaci Z paměti literární Olomouce. Zmíněná knížka obsahuje memoárové stati, studie, informace o institucích nebo událostech knižní kultury, ale i texty spíše příležitostné - a medailonky olomouckých literárních osobností, mezi nimiž najdeme i právě zesnulého ministra kultury Pavla Dostála. Jde o nesmírně záslužný a úctyhodný titul, ale literární současnost je v něm pojednána macešsky - a najdou se tu i nemilé chybičky (např. neexistuje žádná "Obec českých spisovatelů"). Nicméně tuto knihu mohou jiná naše města Olomouci závidět!