nahoru

Křížová výprava proti bohemistice?

VLADIMÍR NOVOTNÝ12. července 2005 • 01:42

Začalo léto a v Praze byl zahájen III. kongres světové literárněvědné bohemistiky: takový sjezd bohemistů se odehrává jednou za pět let - a není divu, že pokaždé v Praze: pořád se ještě bohemistikou zabýváme nejdůkladněji! Hlavním pořadatelem byl stejně jako v letech 1995 a 2000 pražský Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR - a bohemisté z celého světa si připomněli dvě velká výročí českého písemnictví:

100 let od narození básníka Vladimíra Holana a 150 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Hold Holanovi je více než na místě, v případě Němcové je však už možná "přeněmcováno": vždyť loni vyšel v Památníku národního písemnictví obsáhlý soubor studií o této autorce, v září se v České Skalici koná další vědecké rokování o Babičce, teď však zřejmě dostali prostor právě zahraniční badatelé. Bohemisté se zkrátka rádi sjeli do Prahy a možnost si zabádat nad Holanem nebo Němcovou jistě uvítali.
Nakonec však osou kongresu mohla být jeho neoficiální část, tj. kuloárové hovory a dohady, jaký osud čeká světovou literární bohemistiku, zdalipak jí nehrozí vyhubení nebo třeba vysídlení. Podle tvrzení přední cizokrajné badatelky se ani na dámských toaletách nemluvilo během kongresu o ničem jiném - a potvrdil to i závěrečný "kulatý stůl" na nějž se ostatně z tuzemských bohemistů nedostavil téměř nikdo. V době, kdy do Evropské unie vstoupily země se šedesáti miliony obyvatel mluvících slovanskými jazyky, se totiž zvlášť v Německu, Švýcarsku, Švédsku atp. začala rušit nebo redukovat slavistická a bohemistická pracoviště. Vědci se snaží přežívat v nejrůznějších "centrech pro středoevropská či východoevropská studia", především si však potřebují ujasnit své poslání. I ve Francii se už s lehkou myslí mluví o zániku nebo ústupu slavistiky a bohemistiky. O to víc je sympatické, že naopak k výraznému růstu zájmu o český jazyk a literaturu dochází v sousedním Polsku, kde bohemistika proniká na řadu univerzit. Nakonec to dopadne tak, že němečtí a francouzští bohemisté půjdou učit češtinu (za zloté?) na polské vysoké školy!
A co na to česká věda literární? Vytýká se jí, že si pořád počíná jako za časů národního obrození, že její lpění na strukturalistické tradici je holé neštěstí. Zahraniční badatelé mají obavy z tuzemských bohemistů, kteří nerozeznávají odborný styl od publicistiky. Náš vtipálek M. C. Putna dokonce proradně navrhl slavistiku deslavizovat, čili ať se prý slavisté konečně zabývají něčím jiným než tím, čemu rozumějí. Naráz byl Holan zapomenut, Němcová byla zapomenuta: humanitním vědám jde o holou existenci. Soudí se však také, že tváří v tvář globalizaci by nám nějaké nové národní obrození vůbec neuškodilo!
Vladimír Novotný

VLADIMÍR NOVOTNÝ


Kurzy měn
25,520
21,670
29,040
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře