Live 8

Co to vlastně bylo? To, co říkali organizátoři – smysluplný nátlak na nejmocnější státy světa, aby účinněji bojovali s chudobou? Masivní manipulativní hudební referendum, které má s realitou světové chudoby asi tolik společného jako kterýkoliv jiný megakoncert? Svátek sentimentálních levičáků? Velká open air party k začátku prázdnin?


Nedávno jsem se na podobné téma hádal s kamarádkou. Tvrdil jsem, že Evropa (používám jako synonymum pro vyspělý západní svět, či „Sever“ ), má mezi svými civilizačními hodnotami zakódovaný boj s chudobou a solidaritu v nemenší míře než třeba právo shromažďovací. Je to prostě naše kulturní paradigma. Dějinný výdobytek. Jako demokratické volby, svoboda slova… A podobně jako základní politické demokratické hodnoty prochází i požadavek solidarity napříč politickým spektrem. Jako chceme po představitelích všech demokratických stran, aby brali jako samozřejmost svobodné volby, prostě základní lidská a občanská práva, tak po nich chceme, aby mysleli solidárně. To není charakteristika levice.
Kamarádka namítala, že jednak se Evropa mění a není vůbec jisté, že zůstává a zůstane stejná jako v minulém století, že tu je přistěhovalectví, globalizace a postmoderna a že především jsou to takové povrchní levičácké žvásty, protože nikdo – nebo alespoň já a obecně málokdo – neví, jak účinné pomoci chudému světu dosáhnout. Je přeci jasné, že posílat jim jenom peníze nebo umazávat dluhy nestačí, je taky jasné, že Evropané se nechtějí dobrovolně vzdát svých výhod, navzdory svým řečem v kavárnách, a hlavně: pomoc, která by vedla k narušení výkonnosti západní ekonomiky by nakonec mohla vést k fatálnímu zchudnutí všech. Čili: je to charakteristika levice a to ještě navíc té kavárenské žvanivě intelektuální…
To jsou samozřejmě argumenty silné. Přidám ještě další, přímo z Live 8 – to je ten o manipulativním referendu. Na koncertech, u TV a počítačů se po celém světě dojímaly desítky milionů lidí, ale naprostá většina z nich neví, oč jde. Takto lze zmanipulovat masy prostřednictvím médií a populárních osobností k lecčemu…Od čeho tedy máme ty demokratické volby, když pak proti svým demokraticky zvoleným politikům táhneme pod vedením hudebníků?
Přesto: Live 8 myslím velmi realisticky ukazoval ono evropské paradigma, nesnažil se tvrdit, že zná konkrétní přerozdělovací technologie. Konstatoval nepopiratelný fakt příšerné bídy třetího světa, bral jako východisko většinovou ochotu a potřebu Evropanů nějak pomoci a také to, že masový nátlak posluchačů koncertu je zcela legitimní, protože jsou to také voliči, nebo potenciální voliči. A ten nátlak je aktuálně načasovaný k zasedání G 8. Ostatně, pokud jde o manipulaci, nejsou běžné volební kampaně o mnoho sofistikovanější…
Myslím, že to paradigma evropské kultury stále existuje. A že pokud můžeme ovlivnit to, zda bude existovat i v budoucnosti, měli bychom to udělat. Měli bychom od svých politiků solidaritu vyžadovat stejně naléhavě jako svobodu slova a měli bychom stejně naléhavě vyžadovat vysvětlování toho, jak může fungovat a stejně neochotně bychom měli věřit tomu, že fungovat nemůže, jako tomu, že můžeme volit jenom jednu stranu.
A tak není od věci podepsat se pod výzvu Live 8.