Olympijská formule

Ve stínu triumfálního vstupu Formule 1 do Číny minulý týden pomalu končila paralympiáda v Aténách. Dokonalá symbolika současného sportbyznysu: čirá komerce se stala předvojem příští olympiády, zatímco klasika v provedení obrazově problematických lidí se těšila téměř nulové pozornosti médií.



Formule 1 je natolik upřímná, že nepociťuje potřebu hovořit o problému porušování lidských práv v Číně. Jde prostě o dobývání nových trhů. A kupní síla Číňanů není oslabena zanedbatelným počtem politických vězňů. I kdyby jich bylo násobně více, je to stále potenciálně největší a nejdynamičtější nový trh. Je to mnohem autentičtější vyjádření moderních západních ideálů než sentimentální tesknění intelektuálských diskusí, které provázejí přípravu olympijských her v Pekingu. Sportovec je ve Formuli propojen se strojem, s vysokou promyšlenou technologií a je dokonalým reprezentantem toho, co Západ opravdu dosáhl: Lidé jsou tu natolik chytří a svobodní, že mohou jezdit dokola v superrychlých autech. A mít z toho silný prožitek, vydělat tím slušné peníze a totéž umožnit mnoha ostatním. A navíc jsou schopni zábavu včlenit do ještě promyšlenějšího mechanismu, než jsou superrychlá auta, mechanismu, který distribuuje informace a matérii takovým způsobem, že se to vše může reprodukovat: okruhy, auta, zábava, adrenalin, volný čas, peníze, informace…
Hendikepovaní sportovci jsou naproti tomu pouhé alibi. Podobné, jakým byla třeba Strana lidová v dobách komunistického režimu: tvrdíte, že tu máme vládu jedné strany? A co lidovci, aha? Tvrdíte, že sport přišel o původní ideály a že je čistě komerční? A co paralympiáda, aha? Hendikepovaní nejsou ideálním obrazovým materiálem a nepřekonávají absolutní rekordy, jejich pohyb má nepříjemnou příchuť nesvobody. Nevzbuzují spontánní zájem veřejnosti a tedy ani velký zájem byznysu. Média se mohou paralympiády chopit jako doplňkového tématu HLP – nebo-li hluboce lidského příběhu, ale nevydá to na dramatický, obrazově bohatý seriál. A proč by také mělo? Stačí, že paralympiáda existuje. Potvrzuje, že jsme nejenom výkonní a chytří, ale že jsme také dobří.
Naše západní ideologie jde ovšem ještě dál: můžeme být takto dobří právě a pouze proto, že jsme takto chytří a takto výkonní. Ve Spartě házeli mrzáky ze skály. My jim dáváme paralympiádu. Klasické ideály?!
Dá se něco namítnout?