nahoru

Olympijská ztráta soudnosti

Michal Komárek30. srpna 2004 • 14:15

„Vezměte si doma u televizních obrazovek pravítko a odměřte si šest centimetrů! Tak o takový kousíček prohrála naše Nikola bronzovou medaili! Šest centimetrů! Taková smůla!“ Naříkal moderátor olympijského studia po posledních pokusech soutěže oštěpařek v Aténách.


Jeho kolega přímo na stadionu byl ještě smutnější a také bojovnější. Pokus, kterým se před „naši Nikolu“ dostala Němka Nerriusová ještě částečně ustál a naznačoval pouze, že je to nespravedlivé, nešťastné, v šestém pokusu, to by snad nemělo být. Úspěch řecké závodnice Manjaniové ho už ovšem vyprovokoval k náznakům, že je tu zřejmě něco v nepořádku, že Řekyně celý rok nezávodila, pak tohle a kdoví, co za tím všechno může být. Skutečnost, že Nikola Brejchová ztratila v posledních pokusech medailovou pozici a že na bronz jí scházelo šest centimetrů celkově interpretoval div ne jako národní katastrofu.
Jistě, pro českou oštěpařku to určitě byla bolestná zkušenost. O tom není třeba diskutovat, musela být zklamaná. Ale je možné si lehce představit, jak by asi hovořili čeští novináři, kdyby to bylo naopak – kdyby se v šestém pokusu zlepšila „naše Nikola“ a vybojovala medaili. To by byl výraz vrcholné koncentrace, vzepětí vůle, zúročení mnohaleté náročné tréninkové dřiny, triumf závodnických zkušeností, radost pro všechny fanoušky u obrazovek…
Připadá mi až k nevíře, jak mohou kvalitní profesionálové – za jaké vcelku sportovní novináře České televize považuji – podlehnout takovému primitivnímu fanouškovství. A nejenom to. Není to pouze neobjektivnost zaujatého diváka, je to docela prostý vypjatý nacionalismus, k němuž olympijské hry svádějí a vedou. Komentář k soutěži oštěpařek je jen drobnou ilustrací té masivní nacionalistické kampaně, kterou olympijské hry jsou. A to mi připadá jako nesrovnatelně větší problém moderních her, než třeba komercializace nebo doping. Olympiáda je velkolepou exhumací nacionalistických vášní a symbolů, které náležejí minulým staletím. A mám pocit, že neobstojí argumenty, že tu přeci jde nikoliv o nacionalismus, nýbrž o národní hrdost. A že kdyby i šlo o nacionalismus, tak je přece dobře, že je takto lokalizován na stadiony a stažen z oběhu v běžném životě. Neboť tato kampaň jednak utváří určité pojetí hodnot, tedy toho, nač máme být hrdí. Jednak je součástí běžného života.

Michal Komárek


Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře