Slovo maturita je z latiny a znamená zralost. Ve spojení maturitní zkouška pak zkouška zralosti, dospělosti. A má-li být maturitní zkouška odznakem způsobilosti v oblasti vzdělání, z čeho jiného by se mělo maturovat než z matematiky?
Tradičně se maturita skládá z mateřského a popřípadě jednoho doplňujícího jazyka. V minulém století to byla zpočátku latina, u nás poté ruština, a posléze i jazyk anglický. Na tom nikdo neshledává nic špatného. Jazyky jsou v životě gramotných lidí považovány za velice užitečné. Proti maturitě z jazyků nikdo nic nenamítá. Proti stejné zkoušce z matematiky však ano. Proč? Pro všeobecnou neoblíbenost tohoto exaktního předmětu? Každému také přece nejdou jazyky? Každý člověk vyniká v jiné oblasti lidské činnosti i vědění, což je jedině dobře, protože do té doby nejsme žádní univerzální roboti. Bude-li tedy matematika součástí státních maturit, což znamená, že na všech školách se bude posuzovat stejně, stane se stejně tak jako ostatní povinné předměty jen srovnávacím článkem vzdělání populace. Matematika přece tvoří základ všech ostatních věd, jako je například přírodověda, fyzika, chemie, fyziologie ba i hudební vědy staví na matematických principech. Jak řekl filosof Kant: „Každá věda je jen potud vědou, pokud je matematice přístupnou.“ A pokud vycházíme z předpokladu, že maturitní zkouška má být znakem gramotnosti, není kromě jazyka mateřského lepšího předmětu, který by měl být její součástí.
Post skriptum: Dramatická vyprávění o maturitě z matematiky skládané pomocí spolužáků, neuvěřitelného štěstí a benevolence profesorů šíří lidé, kteří mají s matematikou problémy. Stejná dramatická vyprávění se tradují o zkouškách z jazyka… I pro boj, který si musíme téměř všichni ve svých osmnácti vybojovat má maturita své kouzlo.
