Patnáct minut pro každého

Média přinesla zprávu, že Andy Warhol už nepatří mezi umělce, kteří i po smrti vydělají víc než pět milionů dolarů. Což je jistě smutná zpráva pro jeho dědice a ještě smutnější pro ty, kdo s jeho dílem spekulují.


Pro ty, kdo Warhola respektují především jako duchovního otce pop artu a možná i kritického postoje k celé pop kultuře, se nic nemění. Příkladem může být „blog“ Diary of Star, na kterém popisují jeho autoři svou cestu za „patnáctiminutovkou slávy“. A nabízí se zajímavá úvaha – Warhol o „patnáctiminutovce“ slávy pro každého mluvil v době, kdy byla nejčerstvějším médiem televize.
Srovnáme-li postavení tohoto média s postavením internetu, dojdeme k zajímavým odlišnostem. Aby jste se dostali do televize, museli jste vytvořit okolo sebe dojem respektované osobnosti, vystavit provokativní obraz, udělat pár skandálů, kamarádit se s někým, kdo už v televizi byl, případně s někým, kdo reportáž o vás vyrobí a odvysílá. To se od sedmdesátých let nezměnilo. Televizní redaktoři (hlavně ti veřejnoprávní) nás denně zasypávají umělci, jejichž tvorba je až na posledním místě (protože jak chcete prezentovat třeba výtvarného umělce v reportáži o délce dvě minuty?) a důležité jsou jejich životopisy (skandály) a promluvy jejich kamarádů, kteří potvrdí, že jde o umění. Skoro jako by měl pravdu Godard, který ve stejné době, kdy Warhol halucinoval mimo jiné i o „patnácti minutách slávy pro každého“, suše konstatoval: „Televize není médium pro umění. Je to továrna. Zítra se musí vysílat, i kdyby jste neměli zrovna nejlepší den.“
A teď zpátky k internetu. Založíte si blog, ve kterém oznámíte, že jste superstar. Ukážete, že vaše umění je interaktivní, svěží a najdete pár lidí, kterým se bude zdát tak skvělé, že vám to napíšou do guestbooku. Věnujete něco energie a peněz, aby se váš blog objevoval na slušných místech ve vyhledávačích, pokud někdo bude hledat výrazy star a superstar. Napíšete ostatním blogerům, z nichž polovina vás odsoudí a polovina začne zbožňovat. Nakonec o vás napíše i nějaký internetový magazín a …. Jste internetová hvězda. Co teď? Že bychom zavolali někomu z televize? Není dnešek tak trochu paradoxní?