nahoru

Bude z rabína zase spisovatel?

VLADIMÍR NOVOTNÝ9. července 2004 • 11:39

Struční mediální zpráva, že volení zástupci pražské židovské obce odvolali z funkce vrchního pražského rabína Karola Sidona, může s odkazem na literární kontext vyvolat jedinou reakci: otázku, zda Sidon nezačne znovu psát? Pražský ex-rabín sice dál zůstává vrchním zemským rabínem, připouští ale, že ho Federace židovských obcí může vypoklonkovat i z tohoto postu.

To by znamenalo, že by najednou měl velký prostor k psaní, k návratu do spisovatelského života - pokud by o to stál a měl chuť to znovu zkusit.
Důvody, které vedly pražský rabinát k danému personálnímu rozhodnutí, nám pochopitelně nepřísluší nikterak hodnotit. Sice se říká, že při odvěkém střetávání lidí s liberálnějšími názory a lidí s (řekněme) fundamentalističtějšími stanovisky (obvykle se každý myslící jedinec musí k jednomu směru přiklonit, lavírovat mezi nimi není zpravidla dlouho udržitelné) se Sidon přikláněl k táboru židovské ortodoxie, ale to se může projevit v jednom momentu: že jako bývalý spisovatel bude svůj případný návrat k literární tvorbě, která je v moderní podobě pluralitou postojů a výpovědí, zvládat s mnohem většími obtížemi, než jak by se zprvu zdálo. Vyjdeme-li z občasných Sidonových vystoupení na veřejnosti, skutečně si počínal svým způsobem intolerantně, až by se někdy mohlo zdát, že české země pokládá za enklávu bujného antisemitismu, kterou při všech nedostatcích české mentality není ani trochu - a zrovna v Izraeli si to uvědomují velice dobře.
A tak z úřadu vrchního pražského rabína po jedenáctiletém působení odchází dvaašedesátiletý spisovatel a scenárista, který se ale rozžehnal s literární tvorbou už po roce 1983, kdy si jako chartista zvolil život v exilu: tehdy začal studovat judaistickou teologii v Heidelbergu a nakonec absolvoval rabínský seminář v Jeruzalémě. Leč jeho poslední významná literární díla, romány Boží osten a Brány mrazu, vznikla už v polovině sedmdesátých let, čili bezmála před třiceti roky - a veřejnost, tj. především pamětníci, pořád nejvíc zná první autorovy existenciální zpovědní prózy Sen o mém otci a Sen o mně. Jako rabín se Sidon nemohl věnovat literární tvorbě, z hlediska jeho funkce by šlo pomalu o svatokrádež, svého času ale zkoušel vnášet do textu složitou hebrejskou symboliku a starozákonní paraboly. V beletrii to vede k důrazu na výchovnou stránku díla, a proto by s přihlédnutím k Sidonovu kdysi tolik obdivovaném talentu možná bylo lepší, kdyby se teď pokusil napsat - paměti. Zároveň platí, že po Václavu Havlovi a Milanu Uhdeovi jde o dalšího spisovatele, kdo opustil významný státní nebo duchovní úřad. Shodou okolností se ostatně i Sidon v poslední době prezentoval hlavně jako dramatik.

VLADIMÍR NOVOTNÝ


Kurzy měn
25,400
20,740
28,560
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře