Ze Stockholmu přišla zpráva, že mladík, který zavraždil svoji přítelkyni, studentku, dostane doživotí… trest, o kterém se českým příbuzným obětí musí nechat zdát. U nás, v české kotlině neplatí zákon sicilské krevní msty, kdy za smrt člověka v jedné rodině musí rodina vraha zaplatit také jednou smrtí… Takový postup sice většinou vyvolá nekonečný koloběh vybíjení, ale v dnešní době by byl tento postup často logičtější než nesmyslné tresty naší justice.
Ze Stockholmu přišla zpráva, že mladík, který zavraždil svoji přítelkyni, studentku, dostane doživotí… trest, o kterém se českým příbuzným obětí musí nechat zdát.
U nás, v české kotlině neplatí zákon sicilské krevní msty, kdy za smrt člověka v jedné rodině musí rodina vraha zaplatit také jednou smrtí… Takový postup sice většinou vyvolá nekonečný koloběh vybíjení, ale v dnešní době by byl tento postup často logičtější než nesmyslné tresty naší justice. Žena, která zabila na podzim svým autem na přechodu dvanáctiletou holčičku, nebyla zpočátku ani obviněna, protože se případem nikdo nehodlal zabývat, dost možná, že se jej kdosi snažil ututlat. Po patřičných průtazích nakonec k obvinění ženy přece jen došlo, a obviněná dostala podmínku. Rodiče mrtvé dívky byli znechuceni a zdrceni nejen výsledkem soudu, ale také průtahy, které směřovaly k naprostému očištění ženy. Beztrestnost a neadekvátnost postižení za trestné činy možná v ženě nastartovala reakci, která – dle vyprávění otce mrtvé dívky – explodovala vůči němu sdělením, že ona má také škodu, rozbité auto. Být na Sicílii, musel by otec mrtvé dívky ženu či někoho z její rodiny nejen za smrt dcery, ale za doslova smrtelnou urážku minimálně zabít. Naše středoevropské založení a mírná povaha ale k tak radikálnímu řešení nesměřuje. Dokonce si necháme líbit, že tresty pro vrahy v naší zemi jsou častěji výsměchem obětem než opravdovým trestem. Oč větší zadostiučinění musí cítit rodiče dívky, která byla zabita v severské zemi. A oč zděšenější musejí být rodiče mladého vraha, který za to, že zabil v jiném teritoriu, dostal doživotí. Doma by vyvázl s trestem daleko mírnějším, a za vzorné chování by byl po odpykání poloviny trestu pravděpodobně propuštěn. Možná bychom v tomto směru měli učinit dohodu se Švédskem a posílat jim k odsouzení naše zločince. Aby nebyl případ zabité studentky jen návodem pro místní zločince: nezabíjejte v cizině, zabíjejte doma!
