nahoru

Napster pro intelektuály

l.p.fish27. února 2004 • 00:40

Jednou z nejinspirativnějších událostí internetu posledních let byl vznik (a koneckonců i jeho zánik, či přeměna) serveru Napster, poskytujícího hudební nahrávky v digitálním formátu. Nejde o to, že se díky němu dostaly tisíce uživatelů internetu k hudbě svého srdce, ale především o filosofii sdílení datových souborů, která se dostala do ostrého konfliktu s korporacemi, k jejichž hlavním ziskům patří obchod s autorskými právy.

Jednou z nejinspirativnějších událostí internetu posledních let byl vznik (a koneckonců i jeho zánik, či přeměna) serveru Napster, poskytujícího hudební nahrávky v digitálním formátu. Nejde o to, že se díky němu dostaly tisíce uživatelů internetu k hudbě svého srdce, ale především o filosofii sdílení datových souborů, která se dostala do ostrého konfliktu s korporacemi, k jejichž hlavním ziskům patří obchod s autorskými právy. Ta filosofie zněla – máme právo na sdílení dat (ať je jejich obsah jakýkoli) a máme právo na nekomerční pořízení jedné kopie.
Napster na sebe přilákal pozornost mocných hudebních korporací a svůj boj prohrál. V současné době však probíhá podobná rozepře, která ukazuje, jak sporné jsou v době digitálních dat pojmy jako „intelektuální vlastnictví“ či „autorská práva“.
Server Textz vznikal s podobnou filosofií, ovšem na jeho stránkách nenajdete mp3 populárních či alternativních hudebníků nebo nejnovější filmy v pirátském formátu Divx, ale texty filosofů, sociologů, umělců či revolucionářů minulého století. V italštině, francouzštině, němčině, španělštině i angličtině tu najdete texty Franze Kafky, Luise Aragona, Antonina Artauda, ale také například texty ontologického anarchisty Hakima Beye, postmoderního francouzského sociologa Jeana Baudrillarda nebo dopisy levicové teroristky z RAF Ulrike Meinhof. Na Textz zkrátka najdete celou řadu textů (jde o cca 3000 knih v datovém formátu), které jsou velmi inspirativní a do nichž můžete při práci nahlížet aniž byste je měli v knihovně či v hromadě starých odložených časopisů.
Tato doslova misionářská činnost zakladatele serveru Sebastiana Luetgerta si vysloužila řadu ocenění. BBC označila server za „skvělý nápad“, on-line magazín o net artu Rhizome už hovořil „ne o serveru, ale o intelektuální revoluci“ a italský deník Corriere della Sera prostě zvolal: „Napster je mrtvý, ať žije Napster!“.
Textz však vzbudil i záporné reakce. V dubnu 2002, poté co se na serveru objevily dva texty filosofa a sociologa Theodora Adorna, podala na provozovatele serveru žalobu Hamburská nadace pro rozvoj vědy a umění. Za porušení jejich „intelektuálního vlastnictví“ tak hrozí Sebastianovi Luegertovi pokuta cca 2300 euro nebo trest vězení.
Luegert zareagoval jako správný internetový aktivista a ve velmi slušném dopisu adresovaném prezidentu nadace Janu Philippovi Reemtsma osvětlil koncept šíření filosofických textů na svém serveru a požádal o stipendium ve výši částky požadované soudem. Jeho server je totiž pochopitelně neziskový a částku, kterou by měl zaplatit za „pirátské uveřejnění“ textů si nemůže dovolit zaplatit. Prezident neodpověděl, ozvali se však jeho právníci, kteří podobnou dohodu zamítli.
Luegert proto na svých stránkách vyhlásil sbírku a čeká, co bude dál. Na jeho obranu vystupují kritici i teoretici z celého světa, hamburská nadace však trvá na svém pojetí autorského práva, podle kterého by neměly být Adornovi texty volně přístupné. Luegert tedy nadále žije v obavách, že se za šíření filosofických textů dostane do vězení. A Adorno se obrací v hrobě. Pokud Luegertovi přispějete na pokutu nebo alespoň podepíšete petici vyjadřující se k tomuto sporu, možná se v rakvi tolik neotlačí.

l.p.fish


Kurzy měn
25,590
21,640
29,180
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější