Nike vs hactivismus 0:1

10. října vydala známá hactivistická organizace 0100101110101101.org tiskovou zprávu v níž se přiznala, že webová prezentace nikeground.com , stejně jako všechny zprávy o tom, že korporace Nike hodlá v lednu roku 2004 přejmenovat vídeňské náměstí Karlsplatz na Nike – Platz a postavit na něm obrovský červený monument v podobě nikeovského „háčku“, jsou jejich další uměleckou performancí.

10. října vydala známá hactivistická organizace 0100101110101101.org tiskovou zprávu v níž se přiznala, že webová prezentace nikeground.com , stejně jako všechny zprávy o tom, že korporace Nike hodlá v lednu roku 2004 přejmenovat vídeňské náměstí Karlsplatz na Nike – Platz a postavit na něm obrovský červený monument v podobě nikeovského „háčku“, jsou jejich další uměleckou performancí.

Akce připravená s rakouskou hactivistickou organizací Public Netbase byla dokonale připravená. Nejenže byly pomocí fotomontáže zhotoveny plány na korporativní rekonstrukci náměstí. Stránka obsahovala celou marketingovou vizi, podle které měl Nike v nejbližších letech koupit náměstí v několika dalších světových metropolích.

Na samotném vídeňském Karlsplatzu vyrostl přes noc informační stánek z chromu a skla, opatřený korporátními logy firmy Nike a zvědaví vídeňáci tu mohli zažít šok naživo, když jim krásné hostesky předávaly materiály informující o plánech firmy změnit jejich město k nepoznání.

O síle akce hactivistů svědčí její ohlas u rakouských médií i občanů. Od první chvíle, kdy se na náměstí objevil Nike Infobox, byly rakouské deníky zavaleny dopisy pobouřených občanů, upozorňující na skandální plány firmy zveřejněné na www.nikeground.com . Nike samozřejmě okamžitě všechny podobné informace dementoval a čtyři dny po uveřejnění zmíněné tiskové zprávy podal na hactivisty žalobu o 78 000 euro kvůli porušení autorského zákona při použití loga a ostatních symbolů. U soudu se tedy bude opět probírat hranice umělecké svobody.

Poškodili však hactivisti přímo korporaci Nike? Svým guerillovým uměním, či jak sami říkají „kolektivní halucinací“, spíš upozornili na poměrně běžný jev. I v Čechách si ty bohaté firmy kupují hudební festivaly či sportovní turnaje, které pak nesou jejich jméno. A i u nás je přece běžné, že ti nejbohatší si kupují víceúčelové haly, které opět nesou jejich firemní značku. A pokud si mohou kupovat akce a domy, proč by časem nemohli nakoupit i ulice a náměstí. Mohli?

Umění má upozorňovat na věci, které jsou dnes možná fikcí, ale zítra budou realitou. Díky hactivistické akci si tisíce lidí položilo otázku, kde je hranice v „privatizaci“ veřejného prostoru a to je jistě prospěšné. Pokud si většina lidí odpoví, že by jim podobné projekty nevadily a že by nikeovský „swoosh“ byl na Karlsplatzu celkem elegantní, jednoho dne se tam možná skutečně objeví. Korporace si dovolí jen to, co jim dovolíme. A máte jasno v tom, co jim dovolit chcete a co ne?