nahoru

Ještě k Českému snu

Veronika Bednářová11. června 2003 • 14:19

Od Českého snu (reklamní kampaň na neexistující hypermarket s pohádkovými slevami) už uplynul nějaký čas. Ale ještě včera jsem se kvůli „Snu“ pohádala s kamarády - řečeno jazykem reklamních agentur: s generačními souputníky podobného sociálního ražení, se kterými se normálně snadno ztotožním i v pohledu na okolní svět. Ale: já mám na Český sen prostě jiný názor ...

Od Českého snu (reklamní kampaň na neexistující hypermarket s pohádkovými slevami) už uplynul nějaký čas. Ale ještě včera jsem se kvůli „Snu“ pohádala s kamarády - řečeno jazykem reklamních agentur: s generačními souputníky podobného sociálního ražení, se kterými se normálně snadno ztotožním i v pohledu na okolní svět. Ale: já mám na Český sen prostě jiný názor: tak přidávám pár poznámek.
Český sen byl úžasně originální vtip – vtip po česku. Jsem přesvědčená, že na podobný reklamní trik by naletěli lidé v Kazachstánu, v centru Paříže i v betonové džungli Soulu: tenhle hon za zbožím existuje v každé zemi, kde mají aspoň jedno tržiště a tudíž tržní hospodářství. Ale jen Češi tenhle napalovák vymysleli (s geniálními slogany typu: Nejezděte tam!) a navíc dotáhli do zdárného konce. Specifikum českého humoru je tady k nezaplacení.
Těžce ovšem snáším ty věčné pseudointelektuálské litanie a rádoby inteligentní řeči (nejen v médiích), jak Český sen nastavil zrcadlo naší konzumní společnosti, jak se stal nemilosrdnou sondou chtivých spotřebitelů, jak zesměšnil ty, kteří nikdy nebudou mít dost, jak sarkasticky ukázal katastrofální kulturní úroveň České republiky, kde místo hradů a zámků trávíme víkendy v nákupních centrech. Já si takhle občanskou společnost nepředstavuji.
Za prvé: kdybychom nebyli relativně vyspělá země, tahle vrstva chtivých spotřebitelů by se propadla do skupiny lidí pod hranicí životního minima, jako je tomu třeba v Rumunsku. Jestli tohle chceme, fajn. Ale jestli ne, pak je láska ke konzumu jednoznačně pozitivní věc. S touhle potřebou mít doma hodně věcí se nemusíme ztotožnit, ale měli bychom ji respektovat, stejně jako vrstvy lidí, kteří jsou prostě jiní, než jsme my, uznávají jiné hodnoty a z nějakého důvodu nestojí o to být povzneseni jinam než k pohodovému večeru u televize. Je strašně snadné udělat si z nich legraci, jsou tak nevinní: vždyť touha mít každý večer doma obrovskou konzervu šunky a celou ji sníst nikomu neubližuje. Pokud je člověk, který si každý týden kupuje mikrovlnou troubu a má tedy jednu i na záchodě, šťastný a pokud ho jeho nakupování činí šťastným, tak ať to, s pánem Bohem, dělá! A to pomíjím rodiny, které nejsou nenasytné, ale nemají peníze na televizi, ale přesto by ji chtěli, a to televizi o čtyři tisíce levnější, protože čtyři tisíce je prostě spousta peněz. Na téhle snaze nevidím už vůbec nic špatného a kdybych mezi nimi stála ve frontě na Český sen (rovná se ve frontě na z jejich pohledu lepší život) asi bych byla strašně frustrovaná. To jsem zvědavá, co mi na to napíšete.

Veronika Bednářová


Kurzy měn
26,060
22,160
28,420
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře