Zákopová válka aneb Kabát (2. díl)

O tom, že skupina Kabát je v českém hudebním světě fenoménem, nelze pochybovat. Během posledních deseti let prodávají nejvíce hudebních nosičů ze všech našich interpretů i skupin. Jejich posluchači se z dávných mániček rozrostli na celé spektrum lidí: studenty, zaměstnance, podnikatele i rodiny s dětmi... (Pokračování z předminulého týdne)

O tom, že skupina Kabát je v českém hudebním světě fenoménem, nelze pochybovat. Během posledních deseti let prodávají nejvíce hudebních nosičů ze všech našich interpretů i skupin. Jejich posluchači se z dávných mániček rozrostli na celé spektrum lidí: studenty, zaměstnance, podnikatele i rodiny s dětmi. Jenže média, jindy tak lačná senzací či , důsledně mlčí. Proč? Mezi novináři a kapelou se již deset let vede „zákopová válka“… (Pokračování z předminulého týdne)
Má jí motorovou
Má jí motorovou je refrén i název jedné z prvních písniček skupiny, současně název první desky a zároveň hlavní argument, kterým se hudební kritici brání, proč o Kabátu nepsat. Text "má jí motorovou/ proto ty nadlidský výkony/ má jí motorovou/ to na světě nemá obdoby" není žádný intelektuálně filosofický projev. "Jejich texty jsou sprostý, primitivní a degradující vkus publika", řekl mi publicista, který si zároveň nepřál být jmenován (pro Kabáty typické –hudební publicisté na skupinu v zákulisí plivají ty nejhorší urážky, ale nikdo se s nimi nechce zahazovat, dobře si vědom toho, že každý zájem z jejich strany, je pro interpreta reklama – a reklamy jsou hodni jen ti, kteří se jim líbí). "Víc než urazilo, tak mě to odpuzovalo. Já jejich humusáckou fázi opravdu nemusím,"; komentuje počáteční část tvorby Vladimír Vlasák z MF Dnes. A všichni kritici přiznávají, že dosud skupině nezapomněli obal první desky, kde je kapela vyfocená u prasečáku. Byla to sprostá, i když atraktivní image. Jenže Má ji motorovou byl tak silný hit, že si ho dodnes pamatují i ti z nich, kteří dnes patří mezi nejzarytější odpůrce teplické formace. A skutečnost? Poslechněte si první CD Kabátů – zjistíte, že v písničce i na celé desce „promlouvají“ tak, jak mluvíváme někdy všichni. Jako když řeknete slovo hovno. Všichni ho známe, všichni ho používáme, ale mnozí se tváříme, že k nám nepatří. Kabáti jen říkali to, co se říká doma, s kamarády, u piva, co říkají všichni, ale ne všichni se k tomu přiznají, a navíc s nadhledem. Když zazpívali "Už jsou zase na koni/A žijou si jak baroni/Maj auta chaty velký mzdy/Já mám hovno jako vždy," stali se prostě jen hlasatelem všech obyčejných lidí, kteří ráno jdou do práce, večer z práce do hospody a doma mají ženskou, vedle které nevědí proč žijí a jediné odbočky v životě jim poskytuje hudba, alkohol a sex. Tím si vysloužili pozornost široké – podle hudebních publicistů dodnes - "primitivní" veřejnosti, ale navždy si získali odpor a zhnusení mezi intelektuální vrstvou hudebních publicistů. Ota Váňa, kytarista skupiny, nechuť k ranné tvorbě okomentoval přesně: "Každej kritik někdy řekne hovno nebo vole, protože je nepřirozený říct něco jinýho. My to řekneme a nestydíme se za to." (Pokračování příště)