... a mohl bych připojovat horší, žalovatelné výrazy. Ale proč bych to dělal. Napsal jsem o šéfovi Sazky dost článků, až mě to už přestává bavit.
Namítnete, že to není profesionální. Svým způsobem souhlasím, ale hned se zeptám: Je profesionální od akcionářů Sazky, že Hušákovi trpěli všechny jeho rejdy s vysočanskou arénou, a to již od roku 2004 (ale i mnohem dříve) a trpí je stále?
Připomeňme si třeba duben 2004 a valnou hromadu Českého svazu tělesné výchovy ČSTV v Nymburku. „Na Hušáka nesahejte, má naši plnou důvěru! Na novou halu jsme pyšní,“ vzkázali delegáti vládě, která ústy ministryně školství Buzkové žádala jeho odvolání z funkce generálního ředitele Sazky. Kdekdo tušil či spíš věděl, že hala a zejména financování její výstavby bude průšvih, ale navenek se sportovní svazy chovaly jako poslušné stádo. Poslušným stádečkem, protože dobře placeným, byli a jsou členové statutárních orgánů Sazky, šéfové těch organizací, jež jsou akcionáři Sazky.
Nejdříve se podívejme na jejich sestavu a procenta akcií: Český svaz tělesné výchovy 67,98, Česká obec sokolská 13,54, Česká asociace Sportu pro všechny 5,56, Autoklub ČR 4,00, Sdružení sportovních svazů ČR 3,56, Český olympijský výbor 2, Český střelecký svaz 1,45, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR 1,02, Orel 0,88.
A nyní pohlédněme na sestavu představenstva, jemuž předsedá již patnáctý rok (!) generální ředitel Aleš Hušák. Sedí v ní a hlavně drží ústa a krok: Vladimír Srb (předseda ČSTV), Roman Ječmínek (místopředseda představenstva a zároveň prezident Autoklubu ČR), Karel Malý (předseda Pražské tělovýchovné unie), Milan Jirásek (předseda Českého olympijského výboru), Jaroslav Bernard (starosta České obce sokolské) a Jiří Laurenc (předseda České asociace Sportu pro všechny). V dozorčí radě, které předsedá Jaroslav Pekař (prezident Českého střeleckého svazu), jsou také zajímaví členové, skoro se chce říci šíbři: Ladislav Šustr (starosta křesťanské sportovní organizace Orel, dlouholetý poslanec, jenž redaktorovi MfD v převleku kývl na miliónový úplatek, načež byl po provalení vyhozen ze strany TOP 09), Jaroslav Němec (prezident naprosto zbytečné Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů), Petr Baroch (viceprezident Českého střeleckého svazu), Václav Kobes (místopředseda Sdružení sportovních svazů ČR, které rovněž nemá smysl), Jiří Krátký (člen předsednictva výboru České obce sokolské) a Jan Obst (člen výkonného výboru ČSTV, nedávný a velmi slabý předseda fotbalového svazu).
Tihle pánové měli a mají možnost odvolat šéfa představenstva Sazky Hušáka, protože on je jen jejich zaměstnancem (!!), ale neudělali to. Ročně totiž pobírají odměny v sedmimístných číslech, ano v miliónech. Oni „své“ dostali, a že jejich organizace budou dostávat od Sazky čím dál méně peněz, za to oni nemohou. To přece zavinil Hušák!
Největší chyba vznikla ale na začátku: výstavba haly byla moc velké sousto. Odhad nákladů kolem tří miliard byl pochybný. Sazka čekala úvěr od státu, leč vláda cukla. To mohl zavinit Hušák svou nedobrou pověstí a arogancí: jeho jméno figurovalo v seznamech StB, měl řadu afér (pronájem luxusního bytu po Haně Benešové a rvačka s pražským zastupitelem; nesouhlas s reportáží v ČT a střet s někdejším ředitelem Chmelíčkem), proslul i jako lobbista při schvalováním pro Sazku důležitých zákonů. Když stát peníze nedal, Sazka musela vydat dluhopisy, což stavbu haly pro hokejové MS 2004 šíleně prodražilo oproti úvěru, za nějž by ručil stát. Stavělo se tak v tísni za „drahé“ peníze a rostoucí břemeno dluhu drtí jak Sazku, tak český sport čím dál více. Přitom zasvěcení věděli, že to tak dopadne, ale nedbali. Kdekdo se chtěl přiživit: například firma předsedy hokejového svazu Guta dodávala do haly záchodová prkýnka, firmy místopředsedů Českého olympijského výboru Zedníčka a Kejvala získaly rovněž výnosné zakázky... Když se jich teď na to někdo zeptá, tváří se dotčeně: „My byli jen subdodavateli!“
A nůžky se rozevírají stále více. Největší částky bude muset Sazka splácet koncem tohoto desetiletí: každý půlrok přes čtvrt miliardy. Půjde se Hušák oběsit? Určitě ne. Spíš se uchýlí do svého sídla na španělském ostrově, pořízeného za 60 miliónů korun, jak se teď provalilo na tohoto nenasytného a ještě mlaskajícího žrouta.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
