„Jmenuji se Anežka Lídlová a již čtrnáct let učím na zdejší devítiletce...“ začne afektovaně pedagožka, kterou hraje Jiřina Bohdalová. Vladimír Dvořák v roli televizního reportéra ji pak několikrát znejistí, až po páté klapce vznikne...
„Jmenuji se Anežka Lídlová a již čtrnáct let učím na zdejší devítiletce...“ začne afektovaně pedagožka, kterou hraje Jiřina Bohdalová. Vladimír Dvořák v roli televizního reportéra ji pak několikrát znejistí, až po páté klapce vznikne z jejího monologu naprostý blábol. Načež reportér řekne: „To berem!“
Dvořák napsal tuhle scénku pro „své“ úspěšné Televarieté už koncem 70. let. „Tehdy však u vedení ČST neprošla, protože zpochybňovala práci učitelek i televizních redaktorů. Televize ji vysílala až po deseti letech, v roce 1988, v době politického uvolnění,“ vzpomíná Dvořákův kolega, režisér František Polák. Určitě jste tu asi sedmiminutovou scénku v televizi viděli; když tak si ji vygooglujte na Youtube.com (odkaz ZDE) . Stojí to za to.
Chtěl jsem ji zmínit tento týden v tištěném Reflexu v Cause Vladimír Dvořák, ale do textu o autorovi, textaři, herci či konferenciérovi, od jehož úmrtí uplynulo deset let (zemřel 28. prosince 1999) se nevešla. Obecně vzato, Dvořák byl víc než znamenitý a všestranný tvůrce. Ač nestraník, stal se v Čs. televizi šéfredaktorem zábavy a byl jím v letech 1968 až 1976. Pak ho normalizační vedení Zelenka-Diviš-Balašová sesadilo na místo dramaturga, a i když odmítl vstup do KSČ, přesto ho nechalo dělat víceméně to, co dělal předtím a co ho bavilo – televizní zábavu. „Byl chytrý a vzdělaný, měl na starosti velké pořady, vesměs velice úspěšné a oblíbené. Hlavně pak silvestrovské. Bez něj by nevznikly, takže byl pro televizi nepostradatelný. Vedení to moc dobře vědělo a dalo mu pokoj,“ dodává Polák.
I dnes se vyrábějí z Dvořákových někdejších pořadů takzvané „střiháky“, do nichž se vyzobává to nejlepší z jeho scénářů a vystoupení s Jiřinou Bohdalovou. Na obrazovku pak jdou v hlavních vysílacích časech. Tím je řečeno, že divák má dnes dost bavičů z počátku 90. let, s nimiž vtrhl do televizí obhroublý a vulgární humor. Tedy něco pro Dvořáka absolutně nepřijatelného. Však on také tento trend těžce nesl a nerozuměl mu. Nechápal ho tím více, že i sám byl tehdy vnímán jako „vyšlý z módy“. Jestliže se tedy dnes opět vrací jako osvědčená značka kvality, je to satisfakce; bohužel se jí nedožil. Třebaže ho nelze srovnávat s komikem Burianova formátu, je jisté, že duo Bohdalová-Dvořák (pro které on do posledních detailů vymýšlel a piloval dialogy), se bude v čase Silvestrů zřejmě dlouhé roky objevovat v televizní nabídce. Bezesporu zcela oprávněně.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
