Když zmizel lágr, už věřím, že zmizel komunismus | Reflex.cz
reklama
nahoru

Když zmizel lágr, už věřím, že zmizel komunismus

Pavel Kovář18. listopadu 2009 • 15:55
Když zmizel lágr, už věřím, že zmizel komunismus

„Mezi námi byl major Stiglitz, vlastenec a pilot, za války ho sestřelili Němci a po únoru 1948 zavřeli komunisti. Kvůli válečným zraněním nedokázal plnit normy..."

reklama

„Mezi námi byl major Stiglitz, vlastenec a pilot, za války ho sestřelili Němci a po únoru 1948 zavřeli komunisti. Kvůli válečným zraněním nedokázal plnit normy. Byl věčně v izolaci, až se pokusil o útěk. Chtěl tak spáchat sebevraždu, ukončit to utrpení. Věděl, že nemá šanci utéct. Bachaři ho chytli a do krve zmlátili. Připoutaný stál čtyři dny u&#160brány, všem na očích. Nesmělo se mu dát ani napít. Pátý den tam nebyl. Jak skončil, nikdy jsme se nedozvěděli.“


Takto vzpomínal 17. listopadu 2009 Ladislav Nykl (65) v místě někdejšího pracovního lágru v Sýrovicích u&#160Podbořan. Někdejší zdejší vězeň&#160č. 18665, neboli mukl (muž určený k&#160likvidaci), zde strávil několik měsíců svého tříletého trestu. Odsouzen byl v&#160osmnácti letech vlastně jen za to, že měsíc nechodil do práce, spolu s&#160dalšími stejně starými kluky se toulal kolem Berounky a pak z jedné chaty ukradli pár konzerv. Všichni byli trampové, obdivovali Ameriku a mluvili o útěku na Západ. Za to šli začátkem 60. let sedět natvrdo... Komunistický režimu rád exemplárně trestal.

SÝROVICE (1958-1965)
Zde, v těchto místech, stával zemědělský pracovní tábor (...) Bylo zde na 350 vězňů, kteří byli trýzněni hladem, zimou a nelidskými pracovními podmínkami, včetně bití a tělesných trestů (...) Všem, kteří tento nelidský režim nepřežili, chceme věnovat tichou vzpomínku – stojí na desce umístěné na vesnickém domku. Ten stojí poblíž ruiny někdejší táborové vrátnice. A pak jsou tu jen zbytky jakési zídky. „To je vše, co dnes z lágru zbylo. Na ploše někdejšího tábora s několika ploty a strážními věžemi jsou dva paneláky a kolem jen vysoká tráva a plevel. Nebyl jsme tu od té doby, je to přes čtyřicet let. Tady jsem přišel o zdraví, každá vzpomínka na lágr byla černá můra. Když ale teď vidím, že tábor zmizel, cítím velkou úlevu. Věřím, že definitivně zmizel i komunismus.“

Pan Nykl žije v Chodově u Karlových Varů a je dopisovatelem několika regionálních deníků. Odhalit pamětní desku u bývalého lágru – to považoval za svůj dluh vůči bývalým spoluvězňům a kamarádům. Navíc se to podařilo v den dvacátého výročí pádu komunistického režimu v naší zemi. Proto mu ani nevadilo, že na pietní oslavu přijelo a přišlo jen něco víc než dvacet lidí. V rubrice České osudy v tištěném Reflexu připravujeme o Nyklově životním příběhu samostatný článek.



Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama