Příběhy silných chutí | Reflex.cz
reklama
nahoru

Příběhy silných chutí

Pavel Kovář3. července 2009 • 11:31
Příběhy silných chutí

... nostalgicky zaznívají nejvíc asi nyní, v době letních prázdnin a dovolených. Přitom jde často o chuťové slasti při konzumaci úplně obyčejných, ba přímo nejobyčejnějších potravinářských produktů...

reklama

..., jakými jsou například chleba, housky, buřty...
Jistě si dokážete dosadit další. Obvykle jsou s nimi spojeny příběhy, často velmi titěrné.

Kamarád, který jednou za pár let přilétá z Ameriky, musí být vždy přivítán tlačenkou s cibulí, ale hlavně českým chlebem, voňavým, čerstvým, měkkým, s co nejvíc zamoučněnou kůrkou. Samotná tláča a plznička ho ani tak moc neberou, ale ta pšenično-žitná Šumava... Ty krajíčky – přál bych vám vidět, jak k nim čichá a přímo se s nimi laská. „Je to skoro ujetý rituál,“ směju se mu pokaždé, ale zároveň ho chápu.

Fotbalový novinář František Steiner mi líčil, jak obrovskou radost vyvolal věncem českých špekáčků a bochníkem českého chleba v Madridu. Letecky tam obojí vezl Ferdinandu Daučíkovi, kdysi hráči pražské Slavie, který odešel do Španělska a pak se stal úspěšným trenérem. „S velkým potěšením jsem mu dovezl pochoutky jeho mládí. Pod noční letní oblohou, na terase madridské vily v milionářské čtvrti, si manželé Daučíkovi pochutnávali na špekáčcích s cibulí, přikusovali pražský chléb a pili pivo, zatímco já měl před sebou steak přes celý talíř. Byla to nejpozoruhodnější hostina v mém životě.“

Čerstvý čtyřicátník již několik let pracuje v Německu a jako uznávanému odborníkovi se mu tam daří. Často jezdí do Prahy na návštěvu rodičů. Včera jsem ho potkal, nesl si z pekařství dva velké pytlíky housek, těch obyčejných, skoro bych řekl – gumových. Bylo jich snad dvacet. Zahlédl v mých očích otázku, a tak sám spustil: „Jistě, rohlíků, žemlí, kornšpiců a všelijakého pečiva je v Německu hodně druhů, ale obyčejným českým houskám se nic nevyrovná! Kdysi mi je máma mazala máslem, přidala šunku nebo trojúhelníček taveňáku. Takováhle svačinka na gymplu, to byla pochoutka. Dneska k té housce ani šunku nemusím mít. Stačí jen trochu másla. Téhle dobroty se nikdy nepřejím. A vůbec nevadí, že housky brzy ztvrdnou.“

Existují samozřejmě i jiné silné chutě, a přitom úplně bez příběhů. Známe to přece při návratu z dovolené v cizině. To těšení se na obyčejnou svíčkovou, na obyčejné plněné papriky, na obyčejné španěláky, na obyčejný bramborák, na obyčejný smažák... Pokračovat asi nemá cenu.



Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama