Momentální mýtus zvaný Ivan Hašek

Momentální mýtus zvaný Ivan Hašek

Momentální mýtus zvaný Ivan Hašek

„Ivan Hašek je spasitel!“ zní v médiích i v nálevnách všech kategorií, přijde-li řeč na téma „český fotbal a jeho cesta z krize“. On sám však mlčí, respektive opakuje formulku...

„Ivan Hašek je spasitel!“ zní v médiích i v nálevnách všech kategorií, přijde-li řeč na téma „český fotbal a jeho cesta z krize“.
On sám však mlčí, respektive opakuje formulku, že nyní trénuje dubajský klub, na což se musí plně koncentrovat. To je vyčkávání blížící se odmítnutí. Ale přesto – díky tomu, že se nevyjadřuje – jeho svatozář sílí.


Podle všeobecného mínění je Ivan Hašek použitelný pro dvě nejdůležitější funkce – předsedy Českomoravského fotbalového svazu i trenéra reprezentačního týmu. Přičemž by si měl vybrat, obojí dělat nelze. Zvolí-li tu či onu „disciplínu“, v ten moment nebude o čem mluvit: funkci získá. Bylo by to vyvrcholení haškománie. Zvláště po průšvizích národního týmu a před blížící se červnovou valnou hromadou fotbalového svazu.
Ostatně Haškovo zbožnění vzniklo právě při dvou minulých hromadách, kdy kandidoval proti bafuňářům typu Košťál, Mokrý a jim podobným. Hašek má, jak známo, za sebou výtečnou fotbalovou kariéru, hráčsky i trenérsky působil v cizině. Jako vystudovaný právník mluví věcně a přesvědčivě. Měl šanci být předsedou, ale přesto boj o křeslo prohrál. Spiknutí krajských a okresních svazů, jimž vládnou klany rozhodčích, bylo silnější. Tihle pánové nechtěli změnu a na fotbalový národ toužící po Haškovi se pranic neohlíželi.
Lze se proto obávat, že onu změnu nebudou chtít ani dnes, a proto Hašek do třetího pokusu o zvolení předsedou patrně nepůjde. Byl by totiž nenapravitelný idealista, jímž zcela určitě není. Může se spíš zajímat o funkci reprezentačního trenéra, ale ani to není jisté. Dostane-li lukrativní nabídku trénovat v cizině, proč by se měl vracet do zabahněného fotbalového rybníčku doma.
Navíc je třeba si přiznat, že Ivan Hašek představuje momentální mýtus našeho fotbalu. To znamená, že mu – při vší úctě k jeho možnému šéfovskému potenciálu – připisujeme předem ty „nej“ vlastnosti. Ty však zatím neměl šanci prokázat. Předseda svazu musí být totiž především schopným manažerem. Byl by Hašek právě takovým? O tom však nikdo neví zhola nic. Tady je pouze přání otcem myšlenky.
Nicméně je tu další otázka: co může sebelepší manažer udělat se svazem, který je právnicky vzato pouhým občanským sdružením na úrovni svazu zahrádkářů či holubářů? To je fakt, nikoliv jen jakýsi ironický příměr. A tuhle organizačně-strukturální nedostatečnost zatím nikdo nehodlá řešit.
Navíc je současný fotbalový svaz spolkem rozhádaných bafuňářů s několika excentrickými postavami. Český fotbal zřejmě musí klesnout ještě hlouběji, než se bude moci vydat vzhůru. Mezitím patrně nepostoupíme na mistrovství světa, takže možná odejdou i někteří sponzoři, ale to je jen dílčí malér srovnatelný s tím, že by se po Radovi stal nyní novým koučem reprezentace Franz „Srdíčko“ Straka. Zní to sice jako šibeniční humor, ale i k tomu může dojít.



Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ (Reflex online)


Související články:

Pavel Kovář: NEKAMENUJU, SPÍŠ SE SMĚJU
(Reflex online, 7. 4. 2009)
Prohráli jsme fotbal se Slováky a kdekdo v tom vidí národní tragédii. Pak tomu ještě několik hráčů nasadilo korunu: po ostudně slabém výkonu rozjeli s lepými děvami celonoční oslavičku, a to zrovna ve chvíli, kdy smutní fanoušci jeli mnohdy stovky kilometrů do svých domovů....
Pavel Kovář: ANI DESET FERGUSONŮ...
(Reflex online, 3. 4. 2009)
Prohráli jsme fotbal se Slováky a kdekdo v tom vidí národní tragédii. Pak tomu ještě několik hráčů nasadilo korunu: po ostudně slabém výkonu rozjeli s lepými děvami celonoční oslavičku, a to zrovna ve chvíli, kdy smutní fanoušci jeli mnohdy stovky kilometrů do svých domovů....