Minulý víkend při procházce po hřbitově velikánů českých dějin na pražském Vyšehradě jsem si všiml psaníček na dvou hrobech – fotbalisty Josefa Bicana (1913–2001) a herce Ladislava Peška (1906–1986). Pár stručných vět plných obdivu a díků za to, co ve svém životě dokázali.
Na Bicanově hrobě dva přilepené kousky papíru s dětským rukopisem(!) a kresbičkou fotbalisty byly až dojemné. Těm školákům museli o legendárním hráči vyprávět jedině jejich dědečkové. Byl to zjevně jejich obdiv. Asi hezky vnukům vyprávěli, když jeden napsal krasopisně: „Byl jste pro mne nejlepší fotbalista světa!“
Před lety jsem navštívil pařížský hřbitov Pere Lachaise, kde odpočívají světoví velikáni, například Balzac, Chopin, Proust, Edith Piaf, ale taky rocková hvězda Jim Morrison (1943–1971), básník, muzikant a zpěvák skupiny The Doors. Na jeho hrobě bylo psaníček hodně, skoro nepočítaně. Avšak od té doby – v cizině, ani na našich hřbitovech – jsem na náhrobcích nikde žádná poděkování neobjevil. Až nyní na Vyšehradě.
Napadlo mě, zda to není nějaký nový trend, „nová móda“, jež k nám dorazila? Ptal jsem se na Správě pražských hřbitovů a dozvěděl se, že nic podobného dosud nezaznamenali, že je to i pro ně naprostá novinka. Zato prý znají jinou „hřbitovní korespondenci“: když pozůstalí mezi sebou ztratí kontakt, nechávají na hrobech přilepené obálky v naději, že ten, koho hledají, je tu najde a ozve se.
Vdova po Josefu Bicanovi měla slzy v očích, když se dozvěděla o psaníčkách. Lze tomu jistě rozumět. Na druhou stranu není těžké si představit, jak nehezky budou vyhlížet hroby oblepené různými vzkazy a poděkováními, které záhy poznamená nepřízeň počasí. Při vší úctě k pisatelům obdivných řádek se mi zdá, že oni sami se tímto aktem zviditelňují. Poněkud, nebo přespříliš? Nevím, nerad bych křivdil. Ale vím, že sebevědomé sebezviditelňování je jedním z obecně nastupujících trendů dneška. A tak si myslím, že třeba „obyčejná“ květina a tichá vzpomínka by v tomto případě byly vhodnější.
„Hermovku“, kamenný hranol s podobiznou největšího střelce naší fotbalové historie Josefa Bicana tesal sochař Stanislav Hanzík téměř dva měsíce. O vzniku pomníku BICAN NA VYŠEHRADĚ (Reflex č. 43/2002) tehdy psal Pavel Kovář.
