... a zklamal fotbalový národ. Jedině tak lze hodnotit nedělní schůzku místopředsedy fotbalového svazu Vlastimila Košťála s bývalým internacionálem, jenž se mohl stát novým trenérem české reprezentace. Proč na jednání kývl, když později prohlásil, že byl již předem rozhodnut kvůli nepřijatelným svazovým funkcionářům funkci nevzít?!
To se chtěl Hašek pouze zviditelnit v médiích? V čem například překáželi tihle bafuňáři v práci trenéru Brücknerovi? Celé Haškovo vystoupení je tak hodně trapné...
Tisícovky fotbalových příznivců se radovaly při pomyšlení na to, že k národnímu týmu přijde někdejší výborný hráč a dnes trenér s mezinárodními zkušenostmi. Haškův zájem jednat o této možnosti vyhlížel totiž víc než slibně. Ale vzápětí přišlo kruté zklamání. Ivan Hašek zřejmě není tak vyzrálou osobností, jak by se na první pohled mohlo zdát. Škoda. Pravomoci, které mu svaz nabízel, byly obrovské: být koučem, manažerem i sportovním ředitelem národního týmu. Do práce by mu – alespoň takto deklarováno – nikdo neměl zasahovat.
Ve světle faktu, že Ivan Hašek nabídku nepřijal, se nabízí ještě konstatování, že fotbal prohrál ve srovnání s hokejem. Na střídačce hokejové reprezentace se totiž objeví Vladimír Růžička, veřejností k tomu dlouhodobě vzývaný. Odmítal tuhle funkci s tím, že je hodně vytížený ve Slavii. Nyní ji však po odchodu nepříliš oblíbeného trenéra Hadamczika přijal.
Že by v hokeji panoval výrazně silnější smysl pro nepsanou povinnost pomoci vlastnímu sportovnímu odvětví a zároveň smysl pro vlastenectví?
Související články:
Pavel Kovář: HAŠEK A KOŠŤÁL SE VZÁJEMNĚ POTŘEBUJÍ (Reflex online, 20. 6. 2008)
