Dva sokové z nezapomenutelné kampaně a bouřlivé volby předsedy Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) si nyní pragmaticky podají ruce a uzavřou smír: Ivan Hašek a Vlastimil Košťál. V zájmu českého fotbalu, ale nepochybně i v zájmu každého z nich. Po výbuchu na Euru konečně přichází zpráva o tom, že se s reprezentací bude dít něco smysluplného.
Košťál (50), místopředseda svazu a bývalý manažer národního týmu, je však de facto prvním mužem ČMFS, jenž po úspěšné podnikatelské kariéře má stále vysoké ambice ovlivňovat dění v našem fotbale. Hašek (45), bývalý hráč Sparty a reprezentace, později trenér, se poslední dobou netají touhou trénovat klub evropského formátu. Zatím zkoušel angažmá ve Francii, Japonsku a naposledy ve Spojených arabských emirátech. Lidově řečeno, je to však jen „druhá liga“.
Čili oběma pánům se značnými ambicemi chybí nyní podstatné – velký úspěch. A tak u fotbalové veřejnosti zatím stále neoblíbený Košťál přiznává svůj podíl při neúspěchu na Euru, odstupuje z funkce šéfa reprezentace, ale nejen to – uvolněné místo kouče národního týmu po Brücknerovi nabízí právě Haškovi. A oslovený Hašek, jenž získal u fotbalového národu velké sympatie zejména proto, že se před časem Košťálovi otevřeně postavil, se zatím vyjadřuje opatrně. Prý se takové nabídce nebrání, ale bude o ní uvažovat. Postoj je to pochopitelný, nemůže hned po nabídce skočit.
Košťál i Hašek ustupují pragmaticky z dřívějších pozic. První může za vyslovení nabídky sbírat kladné body, byť si to před fanoušky asi stejně moc nevyžehlí. Druhý zřejmě nemá na obzoru jiné trenérské angažmá, a tak funkci nejspíš přijme. Hlas rozumu Haškovi zřejmě velí, že s národním týmem si lze vybudovat jméno, takže odtud může vést cesta k výšinám evropského fotbalu; ovládá jazyky, jistě by jednou rád trénoval přední kluby v Lize mistrů.
Z těchto nepříliš nahlas vyslovovaných záměrů obou včera ještě rivalů může docela dobře těžit český fotbal. Dlužno dodat Košťálovi ke cti, že svým manažerským čichem zapudil další kandidáty na funkci trenéra. A to především ty, kteří nesplňují základní osobnostní předpoklady – Jozefa Chovance (pod jeho vedením se národnímu týmu nevedlo) či Petra Radu (vzpomínáte na jeho nedávné vulgární chování při lize?).
