Chronické zatemnění mozků | Reflex.cz
reklama
nahoru

Chronické zatemnění mozků

Pavel Kovář1. dubna 2008 • 11:20
Chronické zatemnění mozků

...se dnes vyskytuje na sportovištích u mnoha jedinců čím dál masivněji. Je to něco jako epidemie. Řádí hlavně u zhovadilých diváků s IQ tykve, pro něž je vrcholem frajeřiny, když v hledišti vytrhnou a zapálí plastovou sedačku, kterou posléze hodí nejlépe na policistu, viz pondělní derby Slavia–Sparta...

reklama

.... A tihle pitomci mají své weby a soutěží mezi sebou, kdo kdy udělá větší binec na stadionu nebo jen tak cestou na zápas. Ale kdyby měli kopnout do míče, přivodí si úraz.
Psal jsem o nich už mockrát a přestává mě to bavit. O to víc se těším, až vznikne v českém Parlamentu zákon (prý na něm již pracuje skupina poslanců, a to napříč celým politickým spektrem), který po anglickém vzoru učiní jejich běsnění přítrž. Pokud ovšem vůbec vznikne a bude dobrý. Trochu se totiž obávám, že může být i kocourkovským paskvilem.
Mozky se ale zatemňují nejen neurvalcům v hledišti, nýbrž i hráčům na hřišti. Příběh slávisty Davida Kalivody z pondělního derby se Spartou je za všechny prachy. Viděl žlutou kartu, pak dal gól a přestalo mu to myslet. Svlékl dres, přeskočil reklamní panely a běžel k tribunám. Módní trend... Jenomže za svlečení dresu je jasná taxa – žlutá karta. Jestliže je v utkání udělena již podruhé, následuje červená, vyloučení. Kalvoda šel ven. Být trenérem Jarolímem, jsem z toho na mrtvici. Nemiluji „vzpomínky starých zbrojnošů“, když říkají, že za nás, a tak dále... Ale tady si musím vzpomenout na Josefa Bicana, největšího střelce naší historie. Nesnášel tyátry po vstřelení gólů, objímání hráčů, jejich válení se po sobě, připadalo mu zženštělé, trapné. Když on dal gól, zvedl jen ruku směrem ke spoluhráči, který mu předtím přihrál, tím mu poděkoval, a pak šel na vlastní půlku hřiště. Pana Bicana jsem hrát neviděl, vyprávěli mi o něm dnešní sedmdesátníci, ale umím si ho takto představit.
Ale jsou tu ještě další fotbalová zatemnění mozků z poslední doby. Lukáš Hartig, kdysi hráč Bohemky, Petrohradu, Artmedie Bratislava a naposledy Olomouce, se po operaci nohy popere s hokejistou v baru, kde jako rekonvalescent nemá nad ránem co dělat, a to, co mu v koleně nedávno sešili, si zase utrhne. Z klubu ho tedy právem vyhodili, koleno je nejspíš již „neopravitelné“, takže se chlapec asi vrátí do dílny a v rodné vísce bude zase jako dříve opravovat traktory.
Poslední čerstvou „temnotu“ předvedl David Jarolím v dresu Hamburku. V utkání německé ligy se dostal s protihráčem do slovní rozepře, kterou ukončil tím, že mu sáhl do rozkroku. Jak moc zmáčkl ona choulostivá místa, není známo, byť se dotyčný skácel, ale – fotbalisti jsou přece herci. Tenhle příběh má však více rovin. Kromě ostudy hrozí totiž Jarolímovi trest. Německá média žádají, aby již v jarní sezóně nehrál. To by znamenalo velkou ztrátu pro českou reprezentaci, protože při dlouhodobém zranění Rosického se počítá právě s Jarolímem, že zaujme jeho roli tvůrce hry na letošním mistrovství Evropy.



Související články:

J.X. Doležal: ZAKAŽTE TEN FOTBAL! (Reflex online, 31. 3. 2008)



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama