Od půlky minulého týdne oslavy neberou konce, v úterý dostala na Julisce červenožluté tričko pražské Dukly s číslem 85. Tolik let totiž ve středu 19. září slaví vzácná paní, skvělá parťačka i kuchařka, úžasná zpěvačka lidových písní, malířka kraslic a nejlepší česká oštěpařka všech dob – Dana Zátopková, rozená Ingrová. A přirozeně žena slavného muže, běžce Emila Zátopka...
. Na Julisku si přivezla z domova smeták, jehož násadu tvoří oštěp, kterým vyhrála olympijský závod v Helsinkách 1952. Až tenhle výtvor domácího kutila Emila doslouží, zákonitě musí putovat do muzea.
Na helsinské olympiádě se Zátopkovi stali nejslavnějším manželským sportovním párem světa, když v jednom dnu získali dvě zlaté medaile: Dana poslala oštěp za hranici 50 metrů a Emil vyhrál běh na 5 kilometrů. Později přidal ještě vítězství na 10 km a maratón. Stejně tak je známo, že se oba narodili stejný den – 19. září 1922. Společně slavili narozeniny naposledy v roce 2000, ale to už byl Emil Zátopek vážně nemocný; zemřel 22. listopadu.
Byli bezdětní, a tak jejich obrovskou rodinu tvořili jak příbuzní, tak zejména sportovní přátelé. Ti nejbližší jim jednu dobu sázeli na zahradě v Praze-Troji různé dřeviny. Malý lesík to byl. Jednou jsem Zátopkovy navštívil začátkem prosince a zastihl je u velké kartotéky adres přátel z celého světa, kterým psali vánoční a novoroční přání. Bylo jich na stovky. Práce na dva dny i večery. Z jiné návštěvy jsem si odnesl recept na kuře à la kachna. Křupavé kuřátko s minimálním množstvím tuku, zelí, bramborový knedlík. Dnes patří u nás doma do rodinného zlatého fondu pokrmů.
Zátopkovi byli bezednou studnicí zážitků a příhod. Traduje se, že Emil dokázal vyprávět anekdoty celou noc. U vínka se zpívalo, Emil byl sice rodák z Kopřivnice, ale Dana pochází ze Slovácka a vyrůstala v Uherském Hradišti, má sbírku několika set lidových písní. Třebaže žije víc než půlstoletí v Praze, stále mluví „moravsky". Velmi moudře nahlíží na rozdíly mezi Čechy a Moraváky: „Češi jsou průbojnější, zvídavější a trochu modernější. Zatímco Moraváky hned tak nic nerozhází. Když Moravák něco nemůže vyřešit, řekne: ‚Počkáme, ono se to vyčábří.‘ A často si dá trochu vína. A protože život neustále přináší nečekané situace, ono se to obvykle vždycky nějak vyčábří."
Závěrem doplňme pár faktů. Čtyřikrát startovala na olympiádě: 1948 (sedmá), 1952 (první),1956 (čtvrtá), 1960 (druhá). Dvakrát byla mistryní Evropy a třináctkrát mistryní Československa. Jednou překonala světový, dvakrát evropský a sedmnáctkrát československý rekord.
A úplně nakonec vyslovme přání: Milá paní Dano, co nejvíc zdraví a pohody, a aby se vše vždycky nějak vyčábřilo!
