Čech, Rosický, Jankulovski, ale pak velká mezera | Reflex.cz
reklama
nahoru

Čech, Rosický, Jankulovski, ale pak velká mezera

Pavel Kovář4. června 2007 • 10:44
Čech, Rosický, Jankulovski, ale pak velká mezera

Hra našich fotbalových „profesorů“ v Cardiffu a jejich bezgólová remíza se slabým Walesem opět potvrdila, že pokles formy českého týmu je trvalý. Přičemž soupeři byli ke gólu blíže – viz střela záložníka Koumase do spojnice tyče a břevna, kterou brankář Čech „chytal“ jen očima. Trenér Brückner uklidňuje veřejnost tvrzením, že zápas musel být veden takticky, nicméně každému soudnému příznivci dochází: „portugalská“ éra, vyšperkovaná evropským bronzem, je nenávratně pryč.

reklama


Nadále jsme sice ve hře o účast na evropském šampionátu, ale postup není zdaleka hotová věc. Nicméně budeme-li v kvalifikaci úspěšní, zbývá příliš málo času na nutné přebudování mužstva pro mistrovství kontinentu v příštím roce. S jistotou lze totiž v nově sestavovaném týmu počítat jen s brankářem Petrem Čechem a záložníkem Tomášem Rosickým, hráči opravdu mezinárodního formátu. K nim se blíží ještě Marek Jankulovski, obránce novopečeného vítěze Ligy mistrů. Za nimi však zeje velká mezera. Další kandidáti reprezentace jsou totiž velmi průměrní. Českému fotbalu došly silné osobnosti a těch několik talentů, z nichž se mohly vyklubat, se spokojilo s tím, čeho dosáhly. Škoda. Při tomhle často se opakujícím tvrzení je na místě připomenout výrok Pavla Nedvěda o Janu Šimákovi a jeho talentu. „Zdaleka neumím s míčem to, co umí Honza,“ řekl držitel Zlatého míče z roku 2003. A každý dobře ví, kam to oba jmenovaní dotáhli. Možná je přespříliš talentu na škodu. Ono spoléhání se na něj může lehce způsobit úbytek vůle a chuti do tréninku. Je to téma na dlouhou teoretickou debatu, ale zároveň silně akademickou, a tudíž k ničemu.
Budu tedy konkrétní a prozradím, komu jsem dal hlasy v novinářské anketě Zlatý míč České republiky 2006/07, a to v jarní sezóně. Trio na prvním místě v pořadí Čech, Rosický a Jankulovski jsem již vlastně uvedl, čtvrtého Nedvěda rovněž. Od pátého do jedenáctého místa je to ale víceméně jedno. Mé pořadí zní: Ujfaluši, Koller, Rozehnal, první hráč z domácí ligy Horváth, Galásek, Polák a nakonec jako jedenáctý Kulič, další borec běhající po tuzemských hřištích. Jestliže jsem dost váhal, jestli dám hlas Kováčovi, u Baroše mě to ani nenapadlo.
Ankety jsou pouze ankety, slouží hlavně k publicitě a není nutné je brát smrtelně vážně. Nicméně o něčem vypovídají. A tak jsem zvědav, jak „má jedenáctka“ obstojí ve srovnání s tou oficiálně vyhlášenou v úterý 5. června.



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama