Zatoužil Jaroslav Starka, kontroverzní podnikatel a majitel příbramského fotbalového klubu, po publicitě? Vždyť už je to nějaký pátek, co ho neznámí pachatelé málem zastřelili, a od té doby se o něm moc nemluvilo. Co když už jen proto vyrukoval s hláškou, že zaměstná v klubu, momentálně u dna prvoligové tabulky, proslulého žižkovského šíbra Ivana Horníka.
Nebo chtěl dát najevo, že si kamaráda Ivánka nenechá vyfouknout Plzní? V kuloárech se totiž asi rok mluví o tom, že Horník pro Starku „tajně“ fotbalově pracuje. Média však tuhle realitu nedokázala uchopit. Náhle se však vyrojila zpráva, že o bývalého žižkovského funkcionáře je zájem na západě Čech. Starka tedy musel jednat. Plzeňští samozřejmě tuto zprávu ihned dementovali: klub funguje, a proto nikoho takového nepotřebuje, sponzory prý informace zneklidnila. Kdyby ovšem sponzoři zneklidněni nebyli, kdoví…
Ale k podstatě věci. Za ovlivňování rozhodčích a delegátů ČMFS dostal Horník od disciplinární komise dvouletý trest zákazu činnosti ve fotbale a dále pokutu 100 000 korun. Kromě toho byl postižen žižkovský klub odečtením dvanácti bodů a pokutou půl milionu korun. A protože dvouletý trest od fotbalové disciplinárky minulý týden vypršel, Horník by se totiž mohl do fotbalu vrátit. Proto ten humbuk.
Jenomže letos v březnu potrestal Horníka za korupci také Obvodní soud pro Prahu 3 a ten mu udělil sedmiměsíční trest vězení s podmínkou na pět let, pokutu 900 000 korun a DESETILETÝ zákaz činnosti v orgánech a organizacích řízených Českomoravským fotbalovým svazem (ČMFS). Odsouzený se však odvolal, trest není tudíž pravomocný a ve fotbale zatím pracovat může. Odvolací řízení začne u Městského soudu v Praze již brzy – 27. září.
„Pokud soud Horníkovu odvolání vyhoví, pak takového fotbalového odborníka okamžitě beru,“ tvrdí téměř s provokujícím potěšením Starka. Své rozhodnutí odůvodňuje tím, že Horník pozná kvalitní hráče, a tím je schopen vydělat klubu peníze. Nad tím se lze opravdu usmívat. Horníkův fotbalový osud mají tedy v ruce soudy. Lze si však představit pádné důvody, proč by snížily desetiletou sazbu zákazu pohybovat se v českém fotbale? Pokud soudci verdikt nesníží, Horník se bude zřejmě odvolávat, takže rozsudek nebude nadále (jak dlouho?) pravomocný, čímž by zatím mohl pro Starku pracovat. Není to další doklad o Kocourkově v našem fotbale?
Vedení ČMFS se Horníkův návrat na scénu nelíbí, alespoň to oficiálně tvrdí. „Pokud ho nějaký klub zaměstná, nemůžeme do toho mluvit. Ale nepovažoval bych to za šťastné,“ říká předseda Pavel Mokrý. Je třeba přiznat, že Horník měl i smůlu, kdyby policie stejně intenzívně odposlouchávala jiného klubového funkcionáře, stál by na pranýři někdo jiný. Jeho hlášky by určitě nebyly tak šťavnaté, takže ani Čtvrtníček s Lábusem by si neškrtli. Ale to je trochu odbočení. Je tu ještě jedna vážná věc: pan Starka je členem výkonného výboru ČMFS, coby zástupce klubů 1. a 2.ligy. Jak se jeho plány s Horníkem slučují s touto funkcí? Nepoškozuje dobré jména ČMFS mnohem více než olomoucký Jiří Kubíček, druhý místopředseda ČMFS, potrestaný distancí dvaadvacet měsíců? Starka si počíná v tomto smyslu jednoznačně hůře než Kubíček, jenž údajně znevážil jméno našeho fotbalu kritikou neprůhledné hospodaření ČMFS.
