Luboš Kozel působí na Pavla Čapka

Vytvoření komentátorských dvojic pro TV přenosy z mistrovství světa není žádnou novinkou. Divák může porovnávat názory redaktora s názory experta, tj. bývalého známého hráče či trenéra, a tím dostává další vjemy. Díky za ně! Ale naplatí to paušálně. Výkony „hráčů u mikrofonu“ nebývají pokaždé špičkové, někdy mohou nudit, rušit a dokonce kazit náladu.


Mám-li být konkrétní, ze čtyř nominovaných dvojic to nejvíc platí o tandemu Radek Bauer – Jiří Kotrba. Proč? Neoslňují znalostmi, neoplývají bohatou slovní zásobou, ani jeden není svým naturelem zábavný, byť po extra zábavnosti divák netouží, a navíc nemají ani dobře znějící hlasy. Bauerův je nesebevědomě zastřený a Kotrbův naopak skoro až nasupený, jako by před chvílí vyšel z kabiny, kde vynadal hráčům, což on jako trenér jistě umí. O tom, že šlo o duo outsiderů, svědčí i fakt, že komentovali nejméně přenosů. Jestliže je o Bauerovi známo, že není komentátorská hvězda, proč byl nominován? Byla to snad odměna za poctivou práci v redakci? Jak k tomu ale přijde divák-koncesionář?
Další dvojici tvoří Petr Svěcený, jemuž mnozí vytýkají četné aktivity, a sparťanský záložník Martin Hašek. Nepatřím k těm, kdož mudrují o tom, že by se měl Svěcený věnovat jen komentování a nerozmělňovat svůj talent moderováním zábavného TV pořadu o rekordech či publicistikou (životopis Milana Baroše). V tom však problém není. Svěcenému škodí jeho rutinérství. Přitom toho nemá ještě tolik za sebou, byť komentuje již třetí fotbalový šampionát. Snaží se o jakýsi zábavně-odborný projev, ale výsledek zůstává někde v polovině. Inteligentní fotbalista Hašek přináší sice onen cenný pohled očima hráče, ale tím jak začal Svěceného komentování zvolna a nepokrytě obdivovat, ztratily jeho postřehy nadhled i originalitu.
Nejpříjemnější dvojicí k poslechu je překvapivě duo Pavel Čapek – Luboš Kozel. Jestliže prvně jmenovaný (již popáté na šampionátu), jenž má své stálé kritiky, odvádí svou věcností slušný standard, působí bývalý reprezentační i slávistický obránce přímo jako objev sezóny. Absolvent vysoké školy pedagogické a dnešní trenér Slavie B pohotově, obratně i sebejistě formuluje postřehy i názory k dění na hřišti. Ví přesně, co fotbalového diváka zajímá. Zůstává stále svůj, nenechá se ovlivnit svým spolukomentátorem. A tohle prospívá i Čapkovi. Tahle dvojice působí zatím nejlepším dojmem.
Spojenectví Jaromíra Bosáka a Vladimíra Táborského skýtá záruky kvality. Komentátorská jednička z Kavčích hor, jak se média poslední dobou snaží skoro až vlichotit Bosákovi, a bývalý sparťanský reprezentant i úspěšný trenér, tady – řeklo by se – není co řešit. Kultivovaný projev, lehkost i odbornost. Ale… Možná na ně klademe vyšší nároky, možná jsou Bosákovy metafory či vtípky už trochu obehrané, možná se i trochu únavy do jejich projevu vloudilo. A je to jen můj dojem, že se Táborský snaží po bosákovsku poněkud nezvykle vtipkovat?
Ať tak, či onak, nyní si pár dní od televizního fotbalu odpočineme. A pak nás od pátku až do příští neděle čeká závěrečných osm zápasů. Finále může být Německo-Brazílie či Argentina-Brazílie (zdá se, leč bez záruky!), ale v každém případě ho budou komentovat Bosák s Táborským.