Lahůdkový Thierry Henry

Získají-li fanoušci jistotu, že uvidí fotbalisty vysokých kvalit, kteří udělají na hřišti něco neočekávaného, a to víckrát za zápas, budou na fotbal chodit v hojném počtu. To potvrzují zkušenosti z ciziny. Kdyby naše kluby měly takové hráče, diváci přijdou. Hlasy, že za trvalý pokles diváckého zájmu může hlavně vulgární chování ultras, nejsou pravdivé. Navíc, a to si přiznejme, fotbal je svou herní agresivitou pro mnohé lidi vulgární již ze své podstaty.


Francouz Thierry Henry ve službách londýnského Arsenalu je takovým zářným příkladem fotbalisty nejvyšší jakosti, jak jsme mohli vidět v úterý na Letné. Aby nebyl, když přede dvěma lety málem připravil o Zlatý míč Pavla Nedvěda. Do poslední chvíle se přece spekulovalo, že trofej bude patřit spíš jemu.
Nemá smysl popisovat nyní, co Henry proti Spartě předvedl. Oba jeho góly byly opravdu lahůdkové. Na druhou stranu je nutné si připomenout, že naši hráči rovněž dokáží vytvořit srovnatelná umělecká díla. Bylo to třeba Rosického sólo před lety v Lize mistrů proti Spartaku Moskva nebo některé Barošovy góly na loňském Euru. A takových příkladů by se našlo víc.
Potíž je jen v tom, že v domácí lize takové lahůdky k vidění nejsou. Důvod je však známý. Kvalitní hráči odcházejí (až na pár výjimek) vydělávat do zahraničí. Legitimně. S tím nelze nic dělat. Takže na našich hřištích technickou kvalitu nahrazuje bojovnost a nasazení. I takový fotbal má však jistý půvab a přitažlivost. Vždyť to není dlouho, co Bohemians pod vedením trenéra Petržely útočili s týmem neznámých mladíčků na přední ligové příčky. Tehdy chodila k Botiči slušná návštěva víc než spokojených fanoušků fotbalu, nikoliv pouze „klokanů“.
Elán a nasazení jsou nyní největší devizy současné Sparty, jež se hrabe z krize, přičemž občas se v její hře zableskne fotbalová kvalita v podání Zelenky, Pospěcha či Poláčka. Takto se poprvé předvedla s novým trenérem Grigou proti Blšanům a podruhé proti Arsenalu.
Kéž jí to vydrží a kéž se více projevují naši „Henryové“ v jiných klubech, – Švancara v Brně, Vágner v Plzni, Švento ve Slavii, Papadopulos v Ostravě či Poborský ve druholigových Českých Budějovicích. Ono se jich pár najde.