Lance Armstrong: přírodní úkaz a profesionalita

Cyklista, jemuž bude v září čtyřiatřicet let, má tepovou frekvenci v klidu 32 až 34 tepů za minutu, zatímco při nejvyšším zatížení mu srdce buší dvěstěkrát. Kapacita jeho plic je šest a půl litru a maximální výkon těla vykazuje hodnotu 600 watů; ten je schopen podávat deset minut. Zásluhou těchto tělesných schopností má fenomenální Američan na dosah své již sedmé vítězství v Tour de France, a to dokonce v nepřetržité řadě. Ale nejen díky nim.


Jeho mnohokrát popsaný životní příběh připomeňme jen stručně: po onemocnění rakovinou v roce 1996 a vyléčení se za dva roky vrátil do sedla a na Tour de France 1999 poprvé zvítězil. Od té doby tak činí rok co rok a sportovní svět se ptá: Jak je to možné?
První, co napadne, jde o doping. Vážné podezření, byť po anonymním udání, vzniklo v roce 2000: v hotelových pokojích Armstrongova týmu se údajně našly použité ampule. Počínala by si však stáj při použití dopingu takto diletantsky? Tomu se nechce věřit. Armstrong se měl dostavit k výslechu do Paříže, ale místo toho poslal dopis, že sejde se soudkyní, kdykoliv bude ve Francii, a žádal vysvětlení. Aféra po čase usnula, nicméně fanoušci na něj v příštích letech na trati pokřikovali „Dopi! Dopi!“ Dva novináři se snažili v knize L.A. Přísně tajné, Tajemství Lance Armstronga, rovněž ukázat, že není vše O.K. Leč cyklista, jenž je testován jako málokdo, zůstává zatím čistý.
Nezbývá než věřit jeho skvělým tělesným i morálním vlastnostem. Například v roce 2001 ztrácel na žlutý trikot přes půl hodiny, ale nakonec vyhrál o skoro sedm minut. Tehdy svět skutečně žasl.
Odborníci to vidí zhruba takto: volí rychlý kmih nohou a nižší převody, čímž méně zatěžuje svaly, tudíž ty produkují méně laktátu, a tělo rychleji obnovuje síly. Tvrdým tréninkem a dědičnými předpoklady změnil poměr rychlých a pomalých vláken ve svalech. Celý rok váží skoro osmdesát kilo, ale na startu „Tour“ je o osm kilogramů lehčí. (Však také každý rok při prvních závodech opakovaně zní: Lance nemá formu!) Navíc mu technologičtí alchymisté připravují dokonalé vybavení, například rám jeho kola je aerodynamicky tak skvělý, že mu prý v etapě dlouhé 200 km dokáže ušetřit minutu. Čili jde o dokonalou profesionalitu.
Pokud by Armstrong letos, poté jak závod skvěle rozjel, nevyhrál „Tour“ posedmé, bylo by to bezesporu největší překvapení roku. Může si někdo myslet něco jiného?