Deníček hladovkáře: 1. den | Reflex.cz
reklama
nahoru

Deníček hladovkáře: 1. den

Jiří X. Doležal 7. června 2008 • 14:06
Deníček hladovkáře: 1. den

V pátek 6. 6. v 10.44 jsem dojedl svou poslední snídani a zahájil hladovku pro vybudování radarové stanice amerického protiraketového deštníku na území ČR a proti populismu těch našich politiků, kteří vybudování obranného systému odmítají.

reklama


Tiskovka v pražské kavárně Řehoře Samsy mne dojala. Dělaná bez peněz, amatérsky a narychlo, měla jen malou naději, že se chytí a někdo z novinářů na ni přijde. Ale před půl jedenáctou, kdy měla začít, se kavárna najednou zaplnila novináři a kameramany, já dožvýkal bagetu a zahájil hladovku proti nesmyslnému odmítání zbrojního systému, který je výhradně obranný a má chránit v Evropě i Americe všechny.
Radar je ve výsostném zájmu České republiky hned ze dvou důvodů. Za prvé – ten celoevropský – je obrana před raketami z Íránu, Sýrie a dalších podobných zemí, které jen z nevědomosti a pýchy podceňujeme a jako ohrožení je vůbec nevnímáme. Druhým důvodem je maximální možná integrace do euroatlantických struktur, jakou by nám umístění stanice na našem území přineslo. Jsme členy NATO i EU, ale jsme v nárazníkovém pásmu mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Když Rusové přijeli v osmašedesátém do naší země na tancích, Amerika nestřílela – Československo nebylo tak cenné, nemělo strategický význam, který by vojenský zásah vyvolal. Pokud dojde k pokusu napadnout nebo jakkoliv ohrozit území, na kterém je americký radar strategického významu, tak americká armáda jednat bude. Proto je v našem nejvýsostnějším zájmu, aby zde radar stál.
Něco takového jsem říkal na tiskovce – a už v tom momentě mi vrtalo hlavou, zda moje hladovka dostane nějaký prostor v médiích. Je přece, na rozdíl od líbivých aktivistů, poměrně nekorektní a navíc „proestablishmentová“ – a to mediálně netáhne.
Když jsem se po páteční tiskovce po asi hodině úřadování (nesouvisícího s hladovkou, na tu cesťáky nevyplňuju) a nějakém zařizování po Praze dostal k počítači, spadl mi kámen ze srdce. Kolegové novináři-zpravodajci nezklamali a o mé proradarové hladovce – byť ji drží člověk tak odpudivého zevnějšku a nesympatických postojů jako já – dali stejný prostor jako sympatickému a příjemnému Janu Tamášovi. Takže hlas lidí, kteří zde radar chtějí, je už díky tomuto mému lehce vykolejenému počinu slyšet stejně jako hlas těch, co tu radar nechtějí. A to bylo cílem celé akce, takže jsem si oddechl – klaplo to – a šel si dát vařit květák na zeleninovou polívku.
Laskavý čtenář jistě zaznamenal, že jsem napsal „je slyšet hlas lidí“, nikoliv „můj hlas“. Když jsem si totiž po prolétnutí médií vybral mail, zjistil jsem, že těch, kteří si myslí to samé co já, je více než dost. Mailů přišlo tolik, že jsem je do večera nestačil vyřídit. A jsem všem těm lidem, co mě podpořili, vděčný. Byla jich většina, těch sprostých přišlo málo. Malá ukázka mailů:

Přeji hezký podvečer. Před chvílí jsem zahlédl ve zprávách spot o vaší proradarové hladovce. Dovolte mi abych vám tímto vyjádřil poděkování a hlubokou podporu. Mějte se krásně. Miroslav Václavek

Jiri, doby kdy jsem schematicky hltal Tve revolucni novely o THC v Reflexu jsou ty tam. Skutecne to nejsi Ty, kdo svoji sofistikovanou dikci primel verejnost vnimat veci jinak. Mozna jsi byl jeden z prvnich – oficialnich – a za to klobouk odhazuji v dal. Nezapomenu, jak jsem Te v Trebici po Tvem verejne-odbornem vykladu o vlivu a ucincich musel na zadech – po „ucincich“ donest na hotel. (hotel Winkler a bylo to cca v 95., prednaska se konala v Malovanem dome a ochutnavka na Trumpetce). Nicmene, ackoli jsi osoba svepravna a gramotna, zijici v tzv. demokracii, stejne tak jsi sebestrednym a hybridnim polotovarem skina a budhisty. Jinak si neumim vysvetlit Tve prohlaseni o panickem strachu z raketoveho utoku z blize nespecifikovane svetove strany. JZ or JV? To, ze Ti nerozumim, neznamena, ze Te odsoudim. Pokud se chces stat priblble zainteresovanym kretenem a laskavost a moudro pustit v nivec, pokracuj v obrane Imperia. Opominu veskere odborne studie o globalnim bezpeci i nebezpeci a zeptam se pouze Tebe, Jiri. JSI SI JIST TIM, CO DELAS???? (bez podpisu, z mailu V. Kajan)

(Ano, jsem, pozn. JXD)

Vazeny pane hladovkari, mate moji podporu, jednak Vas znam, protoze nekdy jezdime stejnym autobusem (mam rodice v Roztokach), a jednak zastavate vetsinou opacne, nez vetsinove mineni, coz povazuji za dobre, blize relativni pravde (citace –muj profesor Milan Knizak: Vetsina se vzdycky myli!). Tento email Vam posilam, abych Vas povzbudil (hladovka) a vyjadril Vam uctu. Nejenom za tuto akci ale za Vasi praci obecne, Vase texty ctu s velkou oblibou, maji smrnc a smak (pomerne hodne hacku). Na zaver: Jak by jedna z mych adoptivnich babicek (poznamka: babicka, kterou jsem si vybral) rekla: Jste HRDINA! Srdecne Ak. mal. Zbynek Havlin, PS: Email je myslen uprimne, ne ironicky.

Milý Jirko, už jsme se dlouho neviděli, etc. Držím ti palce – pokud jde o radar. Jsem (a nejen já) s tebou. Drž se (atd. takový ty kecy). Janoš Krist



Související články:

J.X. Doležal: SMRT HLADEM, NEBO JADERNÉ PEKLO IRÁNSKÉ BOMBY? (Reflex online, 6. 6. 2008)

Jiří X. Doležal


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama