...byla tento týden potrestána trestem, který nevyvolává pochybnosti. Byvší prokurátorka Brožová-Polednová dostala za spoluúčast na justiční vraždě Milady Horákové osm let.
Trest šestaosmdesátiletá stařena nikdy nenastoupí, bylo by to z humanitárních důvodů stejně nelidské jako to, za co ona sama byla souzena. Přesto má však oněch osm symbolických let vězení obrovskou váhu, je to jasný vzkaz společnosti, že komunismus byl zločin, a je možné ptát se, proč tento proces neproběhl hned po revoluci, kdy bylo ještě možné celou řadu viníků komunistických zločinů skutečně zavřít - tehdy ještě tak staří jako dnes Brožová-Polednová nebyli.
Těch odpovědí se nabízí celá řada. Teorie spiknutí, která tvrdí, že žádný převrat nebyl, jen se naplňoval komunistický scénář o předání moci, a tudíž byla součástí dohod o mocenském přechodu i beztrestnost komunistických zločinců. Teorie identity bývalých a současných elit, která říká, že u koryt jsou de facto pořád stejní jedinci, a tudíž vrána vráně oči nevyklove. Všechny tyto teorie smrdí paranoiou, a tak se mi nabízí další, neparanoidní a bolestně prosté vysvětlení. Od revoluce uplynulo osmnáct let, tedy právě doba, za kterou se obmění generace. A to je možná odpověď na otázku, proč byl soud až teď.
Vše ukazuje, že teprve generace, co brala rozum už bez komunistů, se dokáže na rozdíl od nás starých s komunismem konečně vypořádat.
Související články:
Anketa: MÁ SMYSL SOUDIT STARÉ ZLOČINY? (1. 8. 2007)
