Martin Bursík v nedělních Otázkách Václava Moravce odhalil, co zelení zapomněli sdělit voličům ve svých volebních kampaních. Totiž že prosadit jejich ekologické zásady by bylo neuvěřitelně drahé.
První zajímavý výrok, který musel vyděsit každého, kdo jen trochu myslí na nejchudší spoluobčany, byla Bursíkova jednoznačná - bez návrhu na kompenzace pro nejchudší - podpora dani ekologické daňové reformě, která povede k zdražení uhlí o deset procent. Uhlím u nás dnes topí de facto už jen ti nejchudší a cena uhlí je navýsost sociálním problémem - přesto bychom podle něj měli teplo sociálně nejslabších obětovat vizi zeleného světa bez kysličníku uhličitého. Připomínat, že ke globálním emisím CO2 přispívají kamna nějakého sociálně slabého občana v Horní Dolní zcela zanedbatelně, snad netřeba.
V nedělních Otázkách pak Bursík prozradil záměr zelených snížit počet páchnoucích ojetin na našich silnicích zpřísněním režimu a kontrol na stanicích státní technické kontroly. To by podle něj - a nejspíše má pravdu - počet ojetin jezdících u nás výrazně omezilo.
Otázku, čím budou jezdit ti chudí, kterým po zeleném zpřísnění stará auta neprojdou kontrolou, pan ministr nezohlednil. Vedle jaré zelené vize republiky bez smrdutých starých aut na to nezbyl prostor.
Pokud bychom chtěli vyhovět všem ekologickým požadavkům zelených, vedlo by to k masivnímu zbrzdění ekonomického růstu a citelnému poklesu životní úrovně nás všech. Přitom ke globálnímu zlepšení stavu prostředí - alespoň dokud nepřinutíme stejně přísné normy dodržovat i Ameriku a Čínu - to přispěje jen minimálně.
