Události posledních dnů přesvědčivě ukázaly, že trend začleňování žen do politiky je scestný, neproduktivní a nesmyslný. Zvyšování počtu žen v politickém životě nevede k zjemnění politiky, ale k jejímu zeslepičení.
Porevoluční léta byla ve veřejném životě poznamenána snahou dostat do politiky a veřejného prostoru vůbec více žen. Pohlavní dělení lidstva je sice poměrně zavádějící, důležitější než pohlaví by pro člověka měla být osobnost, vlohy, mravní charakteristiky a výkonnost, přesto byly tlaky na větší počet političek zaznamenatelné napříč politickým spektrem i v nevládním a občanském sektoru.
Nyní, na začátku roku 2007, můžeme konstatovat, že se nám ženy ve veřejném a politickém životě svým nezaměnitelně ženským způsobem projevují, až občana brní hlava. Když začal bulvár spekulovat o mimomanželském vztahu premiéra bylo to O.K. - od toho tady bulvár máme. Když však posléze začala paní poslankyně Talmannová ve vší vážnosti do medií prohlašovat, že má strach, aby jí očekávané děťátko nezakřikli novináři, dostal jsem strach o státní rozpočet. Může jej paní poslankyně, sostředěná na zaříkávání potomka, posoudit dostatečně kompetentně?
Dalším zajímavým bodem byla tisková konference paní Bobošíkové a jejích političek politicky vidících do 21. století. Tiskovka politické strany jako proklamace, že se paní premiérová nerozvede - tak to zde skutečně ještě nebylo!
V neděli jsme pak mohli paní premiérovou s rozvodovým tématem zahlédnout i v nejautoritativnějším veřejnoprávním politickém pořadu naší země - v Otázkách Václava Moravce. A ve stejný den přinesl server Idnes.cz velmi závažnou zprávu, kde se mimo jiné praví: „Topolánková sdělila, že by chtěla pokračovat ´v běžné práci manželky premiéra´, tedy například navštěvovat domovy důchodců nebo dětské domovy.“
Ženy v politice prostě předvedly, co umějí, zvládají a na co jsou od přírody vybaveny - pečovat o domácnost, starat se a strachovat se o rodinu, těšit se na děťátko, bojovat o partnera... Všechno je to moc pěkné a chvályhodné, ale obávám se, aby tato menstruační notečka nezastínila ze státotvorného hlediska přece jen důležitější jevy. Třeba že už málem rok nemáme vládu s důvěrou Parlamentu.
